Home
Malawi
ABC05454
ABC05477
vlcsnap-00001
ABC05499
ABC05585
IMG-20181123-WA0023
ABC05591
ABC05500
ABC05533
ABC05594
ABC05621
vlcsnap-00011
vlcsnap-00013
ABC05581
ABC05631
vlcsnap-00014
GOPR0271
GOPR0274
GOPR0283
vlcsnap-00015
ABC05686
ABC05670
ABC05641
GOPR0295
GOPR0302
ABC05720
ABC05768
ABC05786
GOPR0303
GOPR0311
IMG-20181124-WA0006
ABC05800
ABC05815
ABC05827
ABC05845
ABC05824
IMG-20181123-WA0018
ABC05856
ABC05857
IMG-20181123-WA0019
ABC06213
ABC06194
ABC05875
ABC05871
ABC05917
ABC05924
ABC05954
ABC06016
ABC05962
ABC05973
ABC06042
ABC06070
ABC06279
ABC06139
ABC06251
ABC06181
ABC06187
ABC06126
ABC06068
ABC06286
GOPR0339
ABC06374
ABC06344
ABC06360
ABC06351
ABC06362
Top of page
Malawi patří mezi nejchudší země nejen Afriky, ale celého světa. Přesto v zemi vše funguje, kriminalita je až na překvapivě nízké úrovni a návštěva země připomíná občas až relaxační destinace na ostrovech kdesi v Indickém oceánu. Na obrázku nejběžnější dopravní prostředek na jezeře Malawi.
Hraniční přechod Mozambik - Malawi, mozambická strana. Na břehu jezera se znuděně potulují vojáci a imigrační úředníci a občas kontrolují cestující a náklad pendlující mezi Mozambikem a malawijským ostrovem Likoma.
Doprava mezi mozambickým městečkem Cobue a ostrovem Likoma v Malawi je vším, jen ne typickým překročením hranic v Africe. Žádné zástupy otravných úředníků, veksláků, taxikářů a kapsářů. Nic, naprostá pohoda. Na obrázku přistání v Malawi, ostrov Likoma.
Jezero Malawi. Slovo "Malawi" má svůj původ v čičevštině, konkrétně ve slově "maravi", což znamená plameny. Jde o připomínku toho, že v Říši (respektive Konfederaci) Maravi, existující v letech 1480-1891, spousta lidí pracovala jako kováři a "plameny" odkazují na rozpálené pece, což v dobách bez elektřiny byla zajisté vizuálně ne zrovna běžná záležitost.
Ostrov Likoma.
Ostrov Likoma, společně se sousedním a daleko méně navštěvovaným ostrovem Chizumulu, jest něčím, co by návštěvník hluboko v africkém vnitrozemí rozhodně nečekal. Pláže, tropické ovoce, automobil projede kolem v průměru jednou za dva dny.
Ostrov Likoma je na dohled od mozambického břehu a leží v mozambických teritoriálních vodách. Přesto jde o území Malawi a až na výjimku proti tomu nikdo neprotestuje. Podivuhodné.
Jednou z největších atrakcí ostrova je letiště, tam se pořád něco děje. Například tam občas, někdy i jednou do týdne, přistane letadlo pro tři cestující, v drtivé většině jde o návštěvníky některého z mála ostrovních rezortů. Když letadlo odletí a do příletu dalšího zbývá například celý týden, doporučuji si zahrát bao či jinou hru ze skupiny mancala. Jste přece v Africe. V Malawi je zřejmě nejhranější verze se čtyřmi řadami.
Na ostrově o rozloze pouhých 18 čtverečních kilometrů s 10 tisíci obyvateli je naprosto úchylně předimenzovaná anglikánská katedrála.
Anglikánská katedrála svatého Petra spíše než běžný kostel připomíná středověký hrad. Mše jsou nad očekávání nudné, žádná africká živelnost se nekoná.
Největší (a v podstatě jediná) vesnice ostrova je naopak až nečekaně živá, plná obchodů, prodavačů pouličního jídla, jednoduchých restaurací a vysmátých domorodců.
Kromě prvotřídních pláží a míst na nicnedělání je ostrov porostlý pěknými babobaby a mangovníky. Na rozdíl od zbytku Afriky je ostrov i se svými rezorty cenově přístupný i batůžkářům s pár dolary v kapse. A nejen poutníci Afrikou a všudepřítomní snovači, ale i pěkní orli jasnohlasí se kochají nevšedním ostrovem.
Jak se dá očekávat od ostrova a zvláště ostrova v jezeře Malawi, okolní vody jsou plné ryb. Mimoto je však na ostrově nemálo ptactva, od hlučných hyperaktivních snovačů až po kroužící dravce. Čas od času je u břehů možno spatřit krokodýly.
Ač to nevypadá, na malém ostrůvku jde dělat bambilon věcí. Například spát, pít pivo, válet se na pláži. Ale také šnorchlovat, jezdit na kajaku nebo se potápět. Šnorchlování připomíná spíše plavání ve velkém sladkovodním akváriu.
V jezeře Malawi bylo potvrzeno více jak 1000 druhů ryb, odhady ovšem směřují až ke 2 tisícům. Notoricky známé cichlidy (až 850 druhů) doplňují spousty dalších, včetně endemických tlamovců. Rybou jezera je však endemická tilapie zvaná chambo. Před 30 lety rybáři v jezeře ulovili více než 10 milionů kilogramů této ryby ceněné pro kvalitu masa. Dnes úlovky klesly o 90% a rybáři se tak postupně přeorientovávají na menší a vzácnější ryby. V praxi to vypadá tak, že je uloveno všechno, co v sítích uvízne.
Pějící ženštiny a mužové, skákající šklebáci a západ slunce. Na ostrově Likoma je Afrika poněkud neafrická. Ve vodě dokonce ani není třeba brodit se skrze odpadky.
Desetiletí brázdí loď Illala jezero Malawi. Vozí zboží, lidi, zvířata, sny i iluze. Postavena ve Skotsku roku 1949 poprvé ochutnala africké jezero v roce 1951. Původně pojmenovaná jako Illala II, stala se postupem času Illalou bez pořadového čísla.
Jméno získala po regionu Illala v dnešní Zambii, kde byl pohřben David Livingstone. Naprostá většina zastávek se koná stovky metrů od břehu, jelikož vesnice a městečka kolem jezera samozřejmě vhodný přístav nemají.
Ó, Ilala, symbol Malawi a pojem celoafrický. Kdo se toulá Afrikou, o lodích na jezerech Velké příkopové propadliny zajisté slyšel.
Nastupování pasažérů jest převeliká legrace. Zvláště tehdy, když je jezero rozbouřené, v noci a nebo za vydatného deště. A úplně největší legrace je, když se vše spojí - za temné noci v období dešťů se přiřítí liják a k tomu vítr vytvoří až několikametrové vlny. Pasažéři poté padají ze člunů, z lodi, nocí se rozléhá zoufalý nářek a blesky osvětlují zoufalé obličeje. Hehehehe.
Cestování ve třetí třídě v příšerném horku, za rachocení lodních motorů, v jejich výparech a splodinách, bez možnosti se pořádně protáhnout. Desítky a desítky hodin.
Illala skýtá zážitky všední i nevšední. Kdo se neplavil na Illale a nesnědl na palubě sušenou smradlavou rybu, ten jakoby v Malawi ani nebyl.
Zírání nepracujících na pracující je zvyk rozšířený všude po světě. A když některý z pomocníků spadne do vody nebo se loď s lidmi či zbožím převrhne, je o zábavu mezi přihlížejícími postaráno.
Dopravu pasažérů a zboží mezi lodí a pobřežím zajišťují lokální majitelé lodí a bambilion všemožných pomocníků.
Na lodi jsou sice jednoduché jeřáby, ale drtivá většina práce při přesunu zboží je vykonávána pomocí sofistikovaných pracovních postupů založených na vzorci "pevný sval pracujícího + mocný řev šéfa".
Loď oficiálně pojme 300-500 pasažérů (údaje se liší o mnoho desítek dokonce i podle oficiálního webu provozovatele, nápisů na lodi a nápisů v domovském přístavu) a 100 tun nákladu. Oficiálně. Ale protože jsme v Africe, na nějaká čísla se moc nehraje.
Nakládání a vykládání carga je hlavním důvodem, proč je loď na své trase zpožděna často o desítky hodin.
Pasažéři si cestu zpříjemňují chytáním ryb. A jak vidno, rybu je možno použít jako pěkný přívěsek na klíče.
Záchranné čluny jsou často bez nějakých cavyků používány pro dopravu zboží i lidí k vesnicím u břehu.
Ač na lodi všechno víceméně funguje a na africké poměry vše funguje dokonce nadprůměrně, občasné výpadny v provozu díky mechanickým problémům nejsou zas až tak vzácné.
Konstrukce lodě Illala jest jednoduchá, nicméně vše funguje. Postupně rezavějící kostra lodi, hluk a zápach ze řvoucích motorů a typicky africké západy slunce na jezeře Malawi jest surrealistický zážitek.
Loď Ilala pendluje od severního po jižní cíp jezera Malawi. Cesta oficiálně trvá šest dnů a po cestě je třináct zastávek. Ovšem - jízdní řády se čas od času mění. Mění se i počet zastávek. A rozhodně se mění doba jízdy. Pokud však výletník nikam nespěchá, není v Africe příjemnější způsob dopravy. Mimochodem - bar na horní palubě lodi je levný, minimálně na počátku plavby slušně zásobený a protože tam nemají přístup cestující z nejnižších tříd, není ani přeplněný.
Svítání na jezeře Malawi. Africká svítání mám rád, pročež často při východech slunce rozpřahuji ruce a volám: "No není na tom zasraném světě krásně?"
Jezero Malawi u Monkey Bay. Jak vidno, není třeba jezdit na Mauricius, Maledivy nebo Seychelly. Minimum turistů, navíc všichni z kategorií "batůžkáři", "hippie v důchodu" a "nemocní Afrikou". Jednoduché ubytování, bar se studeným pivem a žádné odpadky. Také koupání ve sladké vodě, takže citlivější jedinci si nemusí omývat svěrače, by se zbavili soli na citlivých místech, jako to činí u slaných moří.
Ač je Malawi malá země bez přístupu k moři, má i své vojenské námořnictvo. Složka armáda o zhruba dvou stovkách jedinců jezdí na nafukovacím člunu po jezeře (když je na naftu), případně chytá ryby na své základně v městečku Monkey Bay. Při pohledu na vody kolem Money Bay jsem si poměrně jistý, že se jedná o poměrně příjemné zaměstnání.
V Monkey Bay neboli Opičí zátoce jsou zvířata. Spousty zvířat. Relativně málo lidí, pitná voda, nemálo zeleně a mnoho skal a balvanů na vyhřívání se zajišťuje, že je zejména těsně kolem jezera spousta opic, ještěrů, nejrůznějších hadů, podivných hlodavců a nad vší tou pěkností krouží a vříská ptactvo.
Opice, drzá to stvoření, vlezly mi nad ránem do chatrče a přistihl jsem je právě ve chvíli, kdy se mi hrabaly ve věcech a požíraly tabletky proti bilharzii.
Snad jen v Monkey Bay je možno se dozvědět, že Hamas vám připraví potěšení v podobě jídla, pití a legrace. Zejména děláním legrace je Hamas proslulý, že ano.
Milovník hudby, dýdžej v Monkey Bay. A zřejmě milovník slovních hrátek s anglickými slovíčky. Nebo poloviční analfabet, těžko říci.
Afrika nejafričtější - trh s dřevěným uhlím.
I desítky kilometrů musí urazit na svých rozhrkaných
bicyklech prodejci dřevěného uhlí.
Jelikož typická africká chatrč není vybavena plynovou
či elektrickou troubou, mikrovlnnou troubou ani autogenem, dřevo a uhlí na topení
jsou surovinami převelice žádanými.
Monkey Bay, Malawi.
Letiště v Monkey Bay. Letiště je mezinárodní. Na obrázku zleva: skvostná cedule "Department of civil aviation", v dáli fotbalové hřiště, následuje pojížděcí dráha, letadlo připravené ke vzletu, větrný rukáv a vlajka Malawi, příjezdová cesta k terminálu, budova terminálu a louže.
Voduška velká, jedna z nejběžnějších antilop v parku Liwonde. Výborně plave, potápí se až po nozdry a vyskytuje se kolem řeky v terénu, kterých bych směle označil jako bažiny. Voduška se tímto chrání proti predátorům. Účinnou ochranou proti lidem je fakt, že maso vodušky smrdí. Stejným zápachem, jako její potní žlázy.
V Malawi se vyskytuje 650 druhů ptáků, z toho přes 300 je k zahlédnutí v Liwonde. Známé je pozorování ptáků v kempu Mvuu (asi nejznámější ubytování v parku), kdy bylo během dvou dnů napočítáno 266 druhů ptáků.
Oproti parkům v Jihoafrické republice, Keni nebo Tanzánii jde spíše o malou zoologickou zahrádku, nicméně výše zmíněné trumfuje v jiných oblastech. V Liwonde je stále málo turistů, není třeba zařizovat žádné rezervace a nic plánovat. Zkrátka se dojede do nejbližšího města a na bicyklu se přijede přímo do parku.
Na obrázku prase savanové, samice s mládětem. Sele, prasečí šklebák, ja zajímavý tím, že v případě nebezpečí padne na bok a předstírá smrt. Jakmile se ho ovšem predátor dotkne, sele začne kvičet a přivolá si tím pomoc matky. A rozzuřené prase savanové neradno podceňovati. Dokáže se ubránit i lvům, levhartům a v ohrožení nebo zraněné napadne a rozpárá i člověka.
Národní park Liwonde, pýcha Malawi. Na 578 kilometrech čtverečních vesměs suchých savan a lesů se nachází 12 tisíc savců. Například prase savanové. Společně s hyenami patří ke zvířatům, která jsou tak hnusná, až se mi velice líbí.
Gepardi, pýcha parku v Liwonde. První exempláře byli (či spíše byly, jelikož to jsou samice) přivezeny z Jihoafrické republiky. Následovali další jedincové.
Zatímco gepardům se v Liwonde daří, další zdejší velká kočka, lev, je vídán velice zřídka i strážci parku. Leopard je v parku přítomen také, ovšem jak je o leopardech známo, nejde zrovna o exhibicionisty. Vidět v Africe leoparda se obecně považuje za vzácnost. Žádný ze strážců, se kterými jsem mluvil, leoparda v Liwonde na vlastní oči neviděl.
V Liwonde se neprohánějí desetitisícová stáda zvěře, naopak na většinu zvířat je třeba si počkat, najít je skryté pod keři či v různých dírách. O to větší má poté návštěvník radost, když vidí například krávu. Chytří a poučení čtenářové ovšem vědí, že na obrázku není obyčejná kráva, nýbrž africký buvol.
Ač je to podivné, dosud nebylo v Liwonde potvrzeno jediné úmrtí člověka po napadení buvoly. Na rozdíl od slonů, hrochů a krokodýlů, kteří už na kontě pár zářezů mají. O svůj bídný život přichází po kontaktech se zvířaty nejenprostí vesničané, ale i pytláci.
Afričtí buvoli jsou svými intelektuálními pohledy proslulí. Jsou totiž v podstatě poloslepí, protože většinou tupě zírají v naději, že něco zahlédnou. Nicméně nedoporučuji smát se jim moc nahlas a zejména ne v jejich těsné blízkosti.
Antilopa vraná, jedna z pěkných velkých antilop v Liwonde. Na antilopě vrané je zajímavé to, že je příšerně líná. Denně urazí v průměru něco mezi jedním a dvěma kilometry. Rohy antilopy vrané dosahují až 165cm.
Kudu velký jest pěkná antilopa, v parku Liwonde snadno spatřitelná, byť se vyhýbá otevřeným prostorám a raději je zalezlá v lese nebo v křoví. Kudu velký je nadšeným nositelem vztekliny. A jako jediná antilopa je schopna vzteklinu přenášet i na jiné živočišné druhy.
Kudu velký je opravdu velká antilopa. Může vážit až přes 300 kilogramů. Vědomi si své síly, samci často zbaběle neprchají, nýbrž agresivně koulí očima, vrní, funí a kdyby uměli mluvit, zajisté chrlí nehezké vulgarismy.
Kromě lesů a savan je Národní park Liwonde tvořen částečně i řekou Shire. 30 km z její celkové délky 402km se nachází v parku.
Na řeku je možno si vyjet motorovou lodí nebo v kanoi. Obojí má své přednosti i zápory. Motorová loď doveze návštěvníka po řece do vzdálenějších míst, naproti tomu kanoe neplaší zvířata. Otázkou je, nakolik je dobré, že se dá na kánoi dostat k hrochům na jednotky metrů a krokodýlům občas klepnout do hřbetu.
Hroši nejsou v Liwonde nikterak vzácní, jejich populace dosahuje dvou tisícovek. Na 30 km řeky, což znamená, hustota hrochů na metr čtvereční je zhruba stejná jako hustota českých důchodců u vchodu do supermarketu pět minut před otevřením.
Řeka Shire je největší řekou země a zároveň jedinou řekou, která vytéká z jezera Malawi. Vlévá se v Mozambiku zleva do mocné Zambezi.
Národní park Liwonde je slonů plný. Motají se po savaně I v lesích, oddávají se koupeli a rozličným hrátkám v řece a turistům šlapou na balíčky se svačinami. Slonů je v NP Liwonde kolem 600 a množí se zde tak pilně, že z Liwonde putují sloni do jiných národních parků v Malawi i za hranice.
Sloni bežně lezou do vesnic, na kraje měst a v kempech se občas dostanou do fyzického kontaktu s návštěvníky. Na obrázku strom za chatami v kempu. Na stromě se v noci vyřádil pěkně rostlý sloní samec.
Kromě velkých savců žije v parku samozřejmě i nesmírné množství všemožné havěti. A také nejrůznější ještěrky, na které je možno šlápnout, zvrtnout si kotník, zřítit se na pařez, zlomit si čtyřicet kostí, poté zavrávorat, spadnout do řeky a utopit se.
Bicyklová taxislužba funguje v Malawi v okolí některých měst. Ještě větší zábavou je její využití při dopravě návštěvníků do Národního parku Liwonde. Řidič bicyklu veze na sedátku tlustého bílého turistu, někdy i s kufry, a snaží se nenápadně projet kolem divokých zvířat. Pro zajímavost - ano, nejednou došlo k napadení provozovatele taxislužby i zákazníky například divokými slony.
Bicykl patří v Malawi k nejběžnějším dopravním prostředkům. Dokonce se, na rozdíl od mnoha jiných afrických zemí, jedná o poměrně bezpečný způsob dopravy, protože provoz v zemi není nikterak hustý.
Vzhledem k nadmořské výšce není na Zomba Plateau zrovna typické africké horko,
nicméně nemálo vodopádů skýtá možnost se na dlouhém treku vykoupat či uklouznout
na mokrém kameni a zlomit si nohu nebo alespoň zvrtnout kotník.
Na obrázku Williamsovy vodopády.
Čajové plantáže u města Mulanje. Malawi je po Keni druhým největším africkým producentem čaje. V sezóně sucha pracuje v čajovém průmyslu 30 tisíc lidí, v sezóně dešťů 50 tisíc. Žádná jiná plodina nezaměstnává v Malawi více lidí.
Zajímavostí je, že v zemi, kde je zaměstnanost žen mizivá, tvoří ženštiny v čajovém průmyslu 51% pracovní síly. V pozadí za čajovým polem je masív Mulanje s nejvyšší horou země - přes 3000m vysokou Mt. Mulanje, respektive vrcholem Sapitwa Peak.
Jedna z přezdívek Malawi je "Dobré srdce Afriky". Že prý díky obyvatelstvu, které je dobrosrdečné, laskavé, milé a hodné. Samozřejmě víme, že žádný člověk není dobrosrdečný, laskavý, hodný nebo milý. Lidové jsou plémě nedobré. A v Malawi chodí po silnicích piráti! Sexy ponožky na tom nic nemění.