Březen2005

26.2. 2005 sobota
Ucinil jsem prvni krok k zivotu v blahobytu a pohodli. Misto na zemi pod
oknem jsem vystridal za nekolik hodin spanku na gauci a nekolik hodin
pod stolem. Pod stolem proto, ze gauc je ponekud mensich rozmeru.


27.2. 2005 nedele
Sance, ze se vyspim alespon ze soboty na nedeli se smrskla pote, co
hodinu po pulnoci dorazil do bytu pan Arek a par metru ode me pustil
pracku. Spise nez zvuky pracky mi to vsak pripominalo ostre zkousky
protiatomoveho krytu.

2.3. 2005 streda
Vsedam do busu spolecnosti Bus Dublin (kreteni) a vydavam se za vetru a
snezeni vstric novym zazitkum. Nove zazitky jsem pocal cerpat ve
spolecnosti na vyrobu software. Kdyz jsem pomoci gestikulace a kviliveho
vyti zdolal nastrahy recepce, vratnice a ochranky, ujal se me tlusty
pan, co bude mym sefem.
Tlusty pan me vodil po hale, ukazoval na ruzna cidla, senzory a antenky
a pronasel predlouhy monolog. Ja se dementne usmival, kyval hlavou a
vykrikoval: ''Ou jes, ou jes.''
A tak pracuji ve vyhlasene softwarove spolecnosti. Druhou stranou mince
je, ze pracuji u pasu, kde balim cedecka do krabicek a lepim na krabicky
nalepky ''Uzasna sleva'' a ''Hai ci tuic tatsi'', coz znamena take
'uzasna sleva', pouze vsak v japonstine.

4.3. 2005 ctvrtek
Mi spolubydlici se jevi jako vyjimecne skveli lide. Spolubydlici Slanina
travi cca 80% casu v praci, jelikoz si dala za ukol za usetrene penize
postavit v Cesku hrad. Zbyli spolubydlici - pan Robo a pan Laco - se
vyskytuji v byte velice sporadicky, jejich pritom,nost je mozne odhalit
podle kvetnate slovenstiny, jejiz zaklady i doplnky tvori vyrazy ''ty
kokot'' a ''do pici''.


5.3. 2005 patek
V patek pracuji pouze sedm hodin, cerhoz vyuzivaji ridici mistni
hromadne dopravy a pristavuji autobus po 65 minutach meho cekani na
zastavce. Spolu se mnou cekalo dalsich 67 lidi, z nichz odhadem 10 se do
autobusu nevlezlo. Odjezd preplneneho autobusu doprovazeji prebytecni
nestastnici efektnim mavanim vztycenymi prostrednicky a vykriky dle
statni prislustnosti - ''cholera'', ''pojebany kokot'' a ''kurva prace
zasrana''.


6.3. 2005 sobota
Vstavam pomerne brzy a odchazim do mesta nakoupit fazole s kecupem, coz
je nejlepvnejsi zdejsi potravina. Navic je natolik hnusna, ze neni mozno
ji pozrit mnoho a clovek tak usetri.
Vratil jsem se asi v jedenact hodin dopoledne. V byte je ponekud zivo. V
malem pokoji pobihaji priopili Slovaci a slopubydlici, pan Laco, mi
vrazi do ruky pivo se sdelenim, ze je treba pit, jelikoz mam narozeniny.
Pivem zapijim jakousi domaci palenku, kterou me castuje pro zmenu druhy
spolubydlici, pan Robo. Ostatni Slovaci zvesela peji a rvou. Postupem
dne pribyva prazdnych plechovek i navstevniku. 
Predstaveni ve stylu asijskych bojovych sportu si pripravil pan Robo s
jakousi zenstinou. 

Inu, to bylo tak:

Zenstina se slitovala nad jednym z navstevniku, ktery plakal, ze zitra
leti na Slovensko a priveze si svoji drahou skoromanzelku, procez mu
konci nevazany zivot. Zenstina tedy na rozloucenou vtahla onoho
nestastnika k sobe do pokoje a podrobila ho odberu semene. Az do teto
chvile se nedelo nic vyjimecneho. Zabava zacala ve chvili, kdy zenstinu
prestala bavit hra s ukojenym jedincem a nasla telefon pana Roba.
Nevahala a zavolala drahe pritelkyni pana Roba na Slovensko. Pote pocala
nadsene licit, ze oralni sex v podani pana Roba je vskutku interesantnim
zazitkem. Jiste, nelicila to takto romantickym zpusobem, nybrz zpusobem
znacne jednodussim. Oznamila suse do telefonu, ze ''Robo mi prave lize
picu''.

Reakce na sebe nedala dlouho cekat. 

Nasledoval telefon ze Slovenska, po jehoz prijeti se pan Robo zmenil v
litou selmu. Z prudce otevrenych venkovnich dveri vyletela ona
'vylizana' zenstina. Vylizana zenstina se vsak projevila jako nebyvale
akcni zena a tak ztichlou klidnou ulici ve tri hodiny rano poletovala
vzduchem a bojovymi kopy se snazila prokopnout dvere. 
Ucastnici oslavy se rozdelili na tri skupiny. Jedna skupina se snazila
na ulici zkrotit rozlicenou zenstinu. Druha skupina se uvnitr snazila
krotit rozliceneho pana Roba. A treti skupina se pohodlne usadila a za
popijeni piva fandila obema bojovnikum.
Pan Robo nakonec zvitezil a tvrde zmlacena sokyne vyklidila bojiste.
Bojiste se tak naplnilo tony housli, kytary a mnoha decibelu. Takovy
zivy madarsky cardas v pet hodin rano, to je nadhera.

7.3. 2005 nedele
Strizlivim a hlidam si zada, za kterymi mi pan Robo hrozi, ze me
poblije. Pan Laco se snazi podle fotografii zrekonstruovat vcerejsi
udalosti. Rekonstrukce dopadla takto:
Piva - mnoho
Domaci palenka - 1 PET lahev
Vodka - asi taky
Whisky - temer urcite
Jakasi kokosova palenka - take

8.3. 2005 pondeli
V praci jsem povysil - pustili me ke strojum na zatavovani folie.
Projevil jsem se vzapeti velice akcne, kdyz se mi podarilo do stroje
vrazit ruku.
Uz jste videli oparenou praseci pracku?

9.3. 2005 utery
Sobotni akce nezustala bez nasledku. Sousedi z cele ulice a nejblizsiho
okoli sepsali petici a lyncovali majitele bytu. 

Ten nam na oplatku sdelil: ''Fuck fuck fuck fucking okamzite vypadnete z
bytu! Fuck fuck fuck!!!''

Ovsem, vydrzet v jednom byte celych devet dni, to je pomerne slusne
skore. Vse je treba brat z te lepsi stranky.

10.3. 2005 streda
Pokud zrovna nepiji nebo nepracuji, vyuzivam veskery cas k zapasu se skutecne nebyvale pitomou irskou byrokracii.
Krokem cislo jedna pro me je zaridit si PPS, tedy cislo, pod kterym budu v Irsku evidovan. Vec zdanlive jednoducha. Staci prijit na urad a o PPS zazadat. hacek prvni: je treba potvrzeni od majitele bytu/domu, ze u nej bydlim. Nu coz. Obdrzel jsem potvrzeni od majitele domu (pozdeji se spolubydlici priznali, ze ho napsali sami, jelikoz majitel je tak nasrany sobotni akci, ze mi na nejake potvrzeni zvysoka kasle). S potvrzenim jsem odesel na urad. Na urade me poslali do haje, ze ackoli je tento urad cca pet minut chuze od meho bydleni, musim jit na jiny urad, ktery je vzdalen zhruba ctyricet minut chuze.

11.3. 2005 ctvrtek
Bezim na jiny urad. Urednice se kysele usmala a pravila, ze mi nestaci pouze potvrzeni od majitele domu, ale i ucet od plynu/elektriny/telefonu.

12.3. 2005 patek
Navsteva u majitele domu:
Majitel:''Fuck fuck fuck party!!!''
Ja a spolubydlici:''Sorry, sorry, sorry.''
Majitel:''Ou fuck fuck fuck fuck!''
Ja a spolubydlici:''Sorry, sorry, sorry.''

Po plodne diskuzi mi majitel dal kopii uctu od eletriny a ja doufam, ze na urade nebudou chtit original.
A jeste jeden vysledek rozhovoru - pravdepodobne nejsme vyhozeni z bytu.

13.3. 2005 sobota
Plni nadseni z toho, ze jsme neztratili strechu nad hlavou, vpravili jsme do sebe nekolik panaku lihoviny a odesli se o radost podelit do jineho bytu, kdyz v nasem se musime chovat slusne.
Puvodne kulturni akce (sledovani nahate zpivajici zenstiny v televizi) se zmenila v bezuzdne chlastani. O vrchol vecera se postaral pan Laco, ktery po kazdem pivu odbihal na balkon. Dluzno dodat, ze jsme se nachazeli ve tretim patre. Pote se priopily pan Laco vyskrabal na rimsu a cekal. Cekal na chodce dole na ulici. Ve vhodny okamzik zcela barbarsky otevrel stavidla mocoveho mechyre a s nadsenim zdesene chodce kropil. Pohled na mociciho opilce, klaticiho se ve znacne vysce a snaziciho se zasahnout prekvapene obeti se vsak setkal s jistym nepochopenim naseho hostitele. Hostitel nebyl nadsen ani z toho, kdyz pan Laco pocal plechovkami od piva trefovat balkon protejsiho domu. Pote uz jsme jen vse dopili, dojedli a ke svedskemu receptu na kolac zdejsich svedskych spolunajemnic pripsali cesky ''holky, mate krasny zadky''.
Ve dve hodiny rano jsme se jeste snazili vnutit do bytu jakesi Spanelce, ktera vsak chytre neotevrela a pote uz jen na ulici otravovali jakousi Irku, ktera vsak na opile reci o slovenskem a ceskem hokeji zjevne nemela naladu a zoufale se vrhla pres nejrusnejsi dublinskou ulici co nejdale od nas.

14.3. 2005 nedele
Dublinske nedele sestavaji z pozdniho vstavani a hlasite rekonstrukce udalosti predchoziho dne a vecera, coz nelibe nese spolubydlici Slanina, kterou hlasite hykani a pubertalni smich rusi ze spanku. Ano, tvrdy je zivot v Irsku.

15.3. 2005 utery
Jest krasne hnusne irske dopoledne a ja se valim ve spacaku, jelikoz
pracuji az odpoledne. Pod pojmem 'odpoledne' je nutno si predstavit
praci, ze ktere se vracim kolem jedne hodiny v noci. Diky nefungujici
hromadne doprave navic podstatnou cast tezce nabyteho vydelku utracim za
taxi, kterym se vezu zhruba dvacet kilometru zpet do Dublinu.

Idioti.

16.3. 2005 streda
Ma irska strava je znacne jednotvarna. Jednotvarna je zejmena diky stavu
me penezenky.
To se tak vydam do mesta a navstevuji zasadne obchody, nabizejici zbozi
zkazene, prosle, hnusne a jinak defektni, diky cemuz jde o zbozi levne.
V techto obchodech tvori klientelu temer vyhradne Polaci, Slovaci,
Cinane, Cesi a cernosi. Polaky, Cechu a Slovaky lze poznat diky tomu, ze
prepeclive studuji cenovky, aby pote stejne zakoupili fazole v kecupu.
Fazole v kecupu jsou totiz nevidane levne, levnejsi nez v Cesku. Navic,
po nekolika dnech, tydnech a mesicich pojidani fazoli v kecupu je z nich
cloveku tak blbe, ze jich ani mnoho nespotrebuje. 

A tak ziji na fazolich.

17.3. 2005 ctvrtek
Typicky den pro odpoledni smenu:
06:00 - Budicek cislo jedna - spolubydlici pan Robo a pan Laco odchazeji
do prace, kde surfuji po internetu a divaji se na pornostranky,
Chochoviny a jine prasarny
08:00 - Budicek cislo dva - spolubydlici Slanina dorazila z nocni.
09:00 - Budicek cislo tri - vstavam.
09:30 - Ohrivam konzervu fazoli s kecupem.
09:45 - 10:00 Jim fazole s kecupem.
10:00 - 11:30 Travim fazole s kecupem.
11:30 - 14:30 Premitam, co tu vlastne delam.
14:30 - Odchazim na autobus
14:50 - Odjezd do prace
15:20 - 16:00 Poslech polstiny a rozsirovani polske slovni zasoby, abych
se v Dublinu vubec s nekym domluvil
16:00 - Zapnuti pasu a stroju, vypnuti mozku
16:00 - 17:40 Vesela a intelektualne narocna prace u pasu
17:40 - 18:00 Kantyna a vecere, na kterou nemam penize (piji caj, je
zadarmo)
18:00 - Zapnuti pasu a stroju, vypnuti mozku
18:00 - 21:00 Vesela a intelektualne narocna prace u pasu
21:00 - 21:10 Prestavka - poslech polstiny
21:10 - 24:00 Vesela a intelektualne narocna prace u pasu
00:00 - 00:30 Shaneni taxi, cekani na taxi
00:30 - 01:00 Jizda do Dublinu
01:00 - 01:20 Cesta do domu
01:21 - Vyzuti bot
01:22 - Lezeni do spacaku
01:23 - Pad do bezvedomi


18.3. 2005 patek
Obdrzel jsem dalsi vyplatu. Dostat 317 hrubeho a po zdaneni 170 cisteho,
tomu panecku rikam sponzorovani statu.

Buduji lepsi Irsko.

Hajzlove.

19.3. 2005 sobota
Jak si tak vykracuju z obchodu (byl jsem sobe zakoupit fazole s
kecupem), potkavam spoustu spinavych lidi s dredy a cernocernymi
vlajkami a spoustu policistu.
Utoci na me jeden s priopilych anarchistu, bere mi fazole a do ruky
vrazi tyc od jakesi vlajky. Zvesela se smeji, jelikoz napisy na vlajce
jou anglicke a tudiz jim vubec nerozumim. Policiste na me nicmene hledi
se zjevnymi antipatiemi, procez vlajkou pouze nekolikrat mavnu, beru si
zpet sve fazole a odchazim. 
Doufam, ze nikdo ze zdejsich uradu, se kterymi neuspesne bojuji, neuvidi
mou fotku kdesi v novinach. Misto potrebnych papiru bych nejspise
obdrzel pouze letenku zpet do priserne Prahy.
Vecer jsem si dal kecup (s fazolemi) a odbehl zakoupit perinu a polstar.
Nyni se ze me stane kulturni clovek, chlouba Irska a uz nebudu muset
spat v mokrem plesnivem spacaku jako predchozich nekolik tydnu.
Na oslavu nove periny jsem si zakoupil i dvanact piv a pocal popijet.
doufam, ze si nikdo nemysli, ze tu nejak presprilis piji. Pouze se ucim
anglicky. Momentalne slovicka ''dvanact'' a ''pivo''.
Jak si tak vykracuju z obchodu (byl jsem sobe zakoupit fazole s kecupem), potkavam spoustu spinavych lidi s dredy a cernocernymi vlajkami a spoustu policistu. Utoci na me jeden s priopilych anarchistu, bere mi fazole a do ruky vrazi tyc od jakesi vlajky. Zvesela se smeji, jelikoz napisy na vlajce jou anglicke a tudiz jim vubec nerozumim. Policiste na me nicmene hledi se zjevnymi antipatiemi, procez vlajkou pouze nekolikrat mavnu, beru si zpet sve fazole a odchazim. Doufam, ze nikdo ze zdejsich uradu, se kterymi neuspesne bojuji, neuvidi mou fotku kdesi v novinach. Misto potrebnych papiru bych nejspise obdrzel pouze letenku zpet do priserne Prahy. Vecer jsem si dal kecup (s fazolemi) a odbehl zakoupit perinu a polstar. Nyni se ze me stane kulturni clovek, chlouba Irska a uz nebudu muset spat v mokrem plesnivem spacaku jako predchozich nekolik tydnu. Na oslavu nove periny jsem si zakoupil i dvanact piv a pocal popijet. doufam, ze si nikdo nemysli, ze tu nejak presprilis piji. Pouze se ucim anglicky. Momentalne slovicka ''dvanact'' a ''pivo''.

20.3. 2005 nedele 
Pozbuzeni tim, ze se vcera nikdo neopil do bezvedomi, vsedli jsme (pan Robo, pan Laco, jejich kamaradka s velkyma ocima a malyma prsama a ja) do autobusu a odjeli do Belfastu. Belfast je mesto v Severnim Irsku a maji tam obrazky. Obrazky jsou velke, jsou namalovane na domech a vesmes na nich strana A nadava na stranu B a naopak. Obrazky jsou zivotnim snem pana Roba, ktery se profiluje jako radikalni bojovnik za svobodu mensin a piti piva na verejnosti. Ne nadarmo je nas byt plny prihlasek do Sinn Fein a spolku pro tvrda jatra. Nas pobyt v Belfastu se da rozdelit na dve poloviny. V prubehu prvni poloviny poznavani mesta se pan Laco a pan Robo stridave i spolecne nechali fotit pod cedulemi se zakazem pozivani alkoholu pod pohruzkou tucne pokuty. Pod temito cedulemi oba panove pozovali s plechovkami piva a za zdesenych pohledu mistnich obyvatel prolevali hrdlem litry peniveho moku. V prubehu druhe poloviny prochazky se pro zmenu pan Robo a pan Laco nechavali portretovat, kterak moci na nastene malby znazornujici americkeho prezidenta. Kdyz oba panove vyprazdnili mocovy mechyr, pocali delat hrdinne pozy u obrazku jakychsi mistnich separatistu, skryvajicich se pod zkratkami TRMA, VRMA a IRA. Vecer jsme odjeli do Dublinu s konstatovanim, ze Belfast je kromobycejne hnusne mesto a popravde receno, hnusnejsi uz je snad jen Praha. Na obhajobu Belfastu lze rict jen to, ze zatimco prumerna hmotnost irskych zen v Dublinu je cca 150kg, v Belfastu je mozne potkat i zenstiny, ktere vazi sotva metrak.

21.3. 2005 pondeli
V praci jsem se vypracoval na uplneho stachanovce. Pomalu mizeji odreniny z prstu a krabicky se softwarem tak jiz expeduji bez obvyklych krvavych stop. Dokonce jsem jiz i tolik zrychlil velice narocnou praci u pasu, ze mam jiz cas trefovat se gumickama do zadnic mych spolupracovnic.


Nejhlasiteji vzdy vyjekne Lotyska Irena.

22.3. 2005 utery
Lotyska Irena zrejme po zasahu gumickou do pozadi jeci nejvice proto, jelikoz nenosi spodni pradlo, jak mi sdelil kolega.

23.3. 2005 streda
Jelikoz je strihani vlasu v Irsku ponekud drazsi zalezitost, ujali se role mistra strihace v nasi domacnosti pan Laco a pan Robo.

Dnes jsem prisel z prace a pan Laco vrcicim strojkem bil pana Roba do hlavy. Pan Robo se tvaril spokojene a se zalibenim si prohlizel svuj novy uces stylu ''dohola, pouze na vrcholku hlavy kolecko dlouhych vlasu''.

Pan Laco se ovsem projevil jako pravy umelec a krome zadaneho bojoveho ucesu nic netusicimu panu Robovi zridil na zadni casti lebky ohyzdny krivy pruh dlouhych vlasu.

O pul hodiny pozdeji sileny rev:
Pan Robo: ''Laco, ty kokot vyjebany, ty pica zradna!''
Pan Laco: ''Co? Co som zrobil?''
Pan Robo: ''Ja ta zabijem, ty kokot! Co si mi to spravil za vyjebavku, kurva podla?''
Pan Robo si nahmatal zadni cast lebky.

24.3. 2005 ctrvtek
Spolubydlici, pani Slanina, propada krome prace i alkoholismu. Dnes si zakoupila sud piva a nainstalovala si ho hned vedle postele. Sud piva se muze v Cesku jevit jako vec naprosto vsedni, avsak v Irsko je tento jev posunut do uplne jinych dimenzi a ani bych se nedivil, kdyby Slaninu zatkla mistni policie nebo nektera ze zdejsich militantnich abstinentskych bojuvek.

25.3. 2005 patek
Z prace jsem prisel v 02:00 v noci a v 04:30 vstaval na dalsi smenu. Kdybych nebyl liny jako prase a kdyby me prace nesrala, mohl bych o sobe s klidem praviti, ze jsem workoholik.
Vecer jsem dopil posledni zasoby piva. Vec vskutku nemila. Jsem nucen ochutnat vodu. Nic moc, abych pravdu rekl.

26.3. 2005 sobota
Do bytu se dostavil jeden z dublinskych Slovaku (pokud se nepletu, tak na posledni vetsi akci jsem uchopil jeho dite za kotnik a stridave ho zvedal zase poustel, procez se dite tlouklo do hlavicky) a pravil panu Robovi, ze potrebuje ostrihat. Nutno dodat, ze zakaznik se dostavil s bujnym vlasovym porostem, napadne pripominajicim hrivu lva.

Pan Robo se chopil strojku na strihani vlasu a vzapeti zacal provadet zabavne kreace, kdy strojkem nelitostne utocil do spousty vlasu.

Po nekolika minutach se bohata lvi hriva zmenila na ponekud zubatou hrivu divokeho mustanga.

Pan Robo zacal mavat strojkem ponekud rozpacite, zatimco zakaznik se na zidli pocal klepat strachem.

Po dalsim utoku pana Roba na nestastnikovu hlavu se uces zmenil a silne pripominal paruku zasazenou cinskou silvestrovkou rachejtli.

Dalsi etapou byla bezmoc uboheho zakaznika a nastaveni strojku na delku sestrihu 5mm.

Po oznameni: ''Je tu spatne svetlo!'', pan Robo nasadil na strojek nastavec 3mm.

Kdyz zacal strojek odirat kuzi z hlavy, prohlasil pan Robo, ze je s praci u konce.

Zakaznik prohlasil, ze musi na internet a s nesmirne nestastnym vyrazem v obliceji na hole hlave odesel. jeste ve dverich bylo slyset cosi jako ''manzelka'' a ''me asi zabije''.

27.3. 2005 nedele
Jsou Velikonoce. Pan Laco s panem Robem si libuji v tradicnich lidovych zvycich a tak napustili obrovsky kybl plny studene vody a pani Slaninu, ktera se prave svatecne oblecena chystala do prace, obstastnili malou soukromou tsunami.

Pani Slanina se pote zacala chovat ponekud agresivne, procez pan Robo uprchnul z domu na ulici a pan Laco se zamknul v pokoji a zurici Slaninu fotil klicovou dirkou.

Kdyz se Slanina uklidnila, vrhla do sebe konskou davku slivovice a takto uspokojena nalakala na lihoviny i pana Roba s panem Lacem.

Zatimco pani Slanina popijela pouze slivovici, oba panove vse vydatne zapijeli pivem.

Pote se vsichni tri vydali do zamestnani. Pracuji u jakesi firmy IBM, kde pani Slanina rve na podrizene, ze nemaji plivat na japonske zakazky, pan Robo surfuje na internetu po pornografickych strankach a pan Laco s cernosskymi kamarady popiji lihoviny v automobilech na firemnim parkovisti.
28.3. 2005 pondeli
V zamestnani vladne skvela atmosfera, nebot jiz kdekdo vi, ze se bude propoustet. Budu si asi muset najit neco lepsiho. Jako napriklad dva Slovaci, kteri za nejakych 1700 euro mesicne zaslapavaji drny. Prace je to vskutku nadmiru narocna. Oba Slovaky si najal majitel dostihovych koni, Slovaci nyni chodi po louce a zaslapavaji drny travy, aby si kone neublizili. Ja drny nezaslapavam, dru vic jak dostihovy kun a mam nejakych 600 euro.

29.3. 2005 utery
Utloukl jsem urednici mymi nespocetnymi navstevami a vykriky, kterymi jsem se snazil imitovat anglictinu. Urednice podlehla a ja jsem obdrzel PPS. PPS jest takove cislo, bez ktereho je clovek v Irsku pomerne ztracen a toto cislo jest potrebne napriklad k tomu, abych uz neplatil dane pres 40%, vzhledem k tomu, ze mam minimalni mzdu.

30.3. 2005 streda
Vratil jsem se k veceru z prace, v byte jest citit podivne vune. U stolu sedi pan Robo, pan Laco a jakysi Spanel, ktery mocne potahuje z cigarety s divnym obsahem. Vsichni tri popijeji slivovici a po kazdem panaku se Spanel otaze mych spolubydlicich, jestli ho chteji zabit. Oslava jest to vskutku vesela, pana Roba i pana Laca totiz dnes vyhodili z prace.

31.3. 2005 ctvrtek
Od nedele minuleho tydne mam v kapse necela tri eura a v hlave informaci, ze dalsi penize budu mit az v pondeli pristiho tydne. Vyborne. Jeste vybornejsi je, ze dnes za mnou prisla managerka a pravila, ze jakasi kolegyne se hodla mnozit ( pravdepodobne ta s tim obrovskym brichem, co je asi v 13. mesici tehotenstvi, proces usuzuji, ze porodi neco mezi Irem a hrochem) a at prispeju na spolecny darek. Vzhledem k soucasne situaci, kdy hrozi propousteni, jsem se zatvaril vesele a vysypal managerce do dlane necela tri eura. Managerka se tvarila kysele a ja take, jelikoz nyni nemam jiz ani cent.