Červen 2000


1.6. 2000
Mezinárodní den dětí!!!! Jupíííí! Jdu se opít, znáte přece tu básničku: Děti si na školní besídku, přinesly lahvovou desítku

2.6. 2000
Dostal jsem výplatní pásku. Když ji odevzdám do muzea kuriozit, tak za ní dostanu víc, než je na ní psáno jako moje výplata. Přijel Tarabis a tak jsme šli do hospody. Pak jsme jeli vlakem do jiný hospody. Pak prohrál 71 peněz v kartách, řekl, že jsem debil a tak jsem jel zpátky.

3.6. 2000
Došla mi SMSka od Dušana. Cituji: Nevím, co se děje, ale někde nám zmizelo 100 piv Krakonošů, dvanáctek. Za 6 hodin v 10 lidech včetně holek. To je divný, dřív to trvalo 7 hodin! Konec citace.
Je to alkoholik!!!!!!
Včera jsem viděl v obchodě třílitrovou flašku ferneta! Nádherná, jak tam tak hrdě stála ve výloze. Tu si jednou koupím. Sice asi nebudu mít na jídlo, ale koupím.

4.6. 2000
Byli jsme pít na zahrádce v hospodě u hřiště. Byla tam spousta lidí, Zelí, Tarabis, Houmr a spousta dalších. Pak přišla i Pavla s Bejkem (to je ten její patolog). Stala se věc nevídaná. Zelí se ožral po pěti pivech jako doga. Úplně na sračky. Tarabis se celou dobu ptal patologa na jeho práci, jak se řeže, jak stříká krev a lezou vnitřnosti a tak. No, pak jsem se Bejka zeptal já , jestli když dávaj zpátky do mrtvoly ty vnitřnosti, jestli musí smotat střeva přesně tak, jak tam byla předtím. Bejk se na mě podíval jak na vola, dopil devátý pivo, já flašku ferneta a domluvili jsme si boxerskej zápas. Vzhledem k tomu, že Bejk vypadá jako bejk, tak asi zase dostanu hrozně do držky. Pak jsme šli spát k Zelímu. Po cestě Zelí ztratil vědomí na náměstí a zřítil se přes zábradlí na silnici. Pak ještě hlavou mlátil do výloh. Když jsme přišli k zelímu, snědli jsme asi 5 kompotů a rybízový koláč namazaný svíčkovou. Pak jsme ještě vypili nějakou becherovku a nějaký žaludeční likér. Ten likér byl hnusnej, ale líh tam byl, takže v pohodě. Když jsme tu flašku vypili, tak jsme si na etiketě přečetli, že je to nějaká medicína a má se dávkovat po malých lžičkách. No a co, nepsali tam, kolik těch lžiček má být. Zelí trpí šílenejma depresema, že se opil po pěti pivech a stydí se jít mezi lidi.

5.6. 2000
Je mi nějak divně z těch včerejších rybízových koláčů se svíčkovou. Ale za to můžou ti mravenci, který do těch koláčů nalezli.
Taky jsem dneska absolvoval další služebku. Dostal jsem báječný smyk, pak hodiny a skončil jsem na protějším chodníku a kus auta trčel v protiměru do silnice. Tímto bych chtěl upozornit výrobce aut a majitele silnic, aby s tímhle stavem rychle něco udělali, nebo se v nejblžší době zabiju.

6.6. 2000
Včera jsem dostal výplatu, tak jsem dneska utratil posledních 11,90 za SORRY. Ach jo.

7.6. 2000
Tak jsem včera konečně doházel na stránky nějaký fotky. No a až se dostanu ke slušnýmu scanneru, tak budou další. No a taky mě nasralo, že více než týden nefungovalo počítadlo, tak jsem ho nahradil jiným.
Už jsem jel s Tarabisem i se Zelím v autě. Tarabisovu jízdu jsem v deníku popsal. Zelí jezdí jako prase. A jako vůl. Nejdřív ujede dvěma policejním kontrolám a potom se jak blbec nechá chytit, když nezastaví na stopku, protože místo na značky čuměl na nějakýho opilce, kterej se tam motal. No a taky mě včera Zelí odvážel z práce. Zrovna dělá nějakýho dealera misek na zmrulinu, takže jsem celou cestu na těch pitomejch miskách seděl. Ještě teď z nich mám na prdeli otlačenej kroužek.

8.6. 2000
Včera jsem hned z práce odjel na návštěvu. Báječná akce. Jednak už tolik nepiju, protože po dlouhý době jsem nevypil celou flašku fernetu (asi dva panáky jsem tam nechal) a báječně jsem si pokecal...no nebudu tu popisovat celou akci, ale byla super. Samozřejmě jsem vůbec nespal a dneska v 6 ráno jsem jel vlakem rovnou do práce. Ach jo.

9.6. 2000
Dneska jsem si přečetl deník Miloše Čermáka z 1. června. Má tam zajímavou radu. Cituji z jeho deníku:
V autě mi pak Láďa zničehonic povídá: „Teda dneska je den jako korálek.“ Užasle jsem se na něj podíval: „Jako korálek? Člověče, ty mluvíš jako básník.“ „Balím na to holky,“ řekl. „Jen si to představ: místo tebe tu v autě sedí kundička a já řeknu: Dneska je den jako korálek! Jen to vyslovím, už jí jdou nohy od sebe.“ Nevěděl jsem, co na to říct. „Měl bys to taky někdy zkusit. Skoro stoprocentně to zabírá,“ řekl mi.
Konec citace.
No tak teda pane Láďo, to je pěkná blbost. Jel jsem dneska do Podbořan a hned za Žatcem nabral stopařku. Postupoval jsem přesně podle návodu. "Dneska je den jako korálek", oznámil jsem jí po pár kilometrech nezávazných keců. Podívala se na mě jak na debila. "Den jako korálek?", zeptala se, "Jak může bejt den jako korálek? Den může bejt na hovno, může chcát nebo pražit slunce, ale nemůže bejt jako korálek, vole!". Pokýval jsem hlavou, letmým pohledem zkontroloval, jestli jí přece jenom nejedou nohy od sebe, jak se psalo v návodu a nasadil jsem výraz pro den, kterej je na hovno.

10.6. 2000
Dneska má matka svátek, tak jsem raději zdrhnul do práce, abych se nemusel nějak svátečně angažovat doma. A hned z práce jedu do Plzně oslavit Tarabisovu státnici. Mňam, bude fernetek.
Když jsem dneska ráno zdrhal do práce, tak jsem jako obvykle běžel a z toho se dalo jistě usoudit, že jsem pospíchal. Zrovna jsem běžel kolem rodinky, kde otec byl v nažehleném obleku, matka v bílých šatech a chudák synek, odhadem desetiletý, byl navlečen do obleku s příšernou zelenou kravatou. Vtom otec rodiny vyrazil a zastoupil mi cestu. "Vidím, že spěcháte mladý muži", pravil, " a proto mi dovolte, abych Vás zdržel". Už tahle věta mě ujistila, že dotyčný nebude normální. A měl jsem pravdu. Otevřel kufřík a jal se z něj vytahovat tiskoviny. Zasranej Jehovista. Nemám nic proti nikomu, ale jen do té doby, než mě začne omezovat. Nasadil jsem obvyklou antijehovistickou taktiku. S imbecilním výrazem jsem převzal nabízené časopisy a aniž bych se na ně podíval, nacvičeným pohybem jsem je před ním roztrhal. Strnule na to zíral. Prostě věřící člověk s nevěřícným výrazem. Potom mi řekl chladným hlasem:" To jste neměl, budete potrestán". No to už jsem se neudržel a vyprsknul smíchy. "Jestli mě budete trestat vy, tak počítejte s tím, že vám nakopu koule do krku", řekl jsem nepříliš vychovaně a nadiktoval mu mojí adresu. Tak jsem zvědavej, jestli přijde. Já to s tím nakopáním totiž myslel úplně vážně.
Ještě než jsem doběhl do práce, zjistil jsem, že konkurenční boj mezi Vietnamskými obchodníky přitvrzuje. Zatímco dosud alespoň navenek působili dojmem, že konkurenci se nebrání, tak dneska jeden Vietnamec stál před svým krámkem a řval z plných plic:" Ja nelepsi viet vemést!!!". Vzhledem k tomu, že jsem Vietnamce učil česky, pochopil jsem že vyřvává, že je nejlepšín Vitnamec ve městě. Docela se těším, že to takhle půjde dál. Třeba po sobě budou střílet a přestřelky já miluju. Jsem normálně natolik úchylnej, že koukám na westerny a to hlavně na ty klasický, kdy je tam padouch a hrdina a hlavně přestřelky.

11.6. 2000
Včera večer jsem jel na čundrslevu do Plzně. Jenže v Blatně se měnili průvodčí. Takže z Blatna až do Plzně jsem každou zastávku přebíhal z vagónu do vagónu, abych se nepotkal s průvodčím. Asi jsem mu musel připadat jako blb, když on vždycky z jednoho vagónu vystoupil, já z jinýho...minuli jsme se a každej zase nastoupil do jinýho. No já naběhal takovejch kilometrů, že mě ještě teď bolí nohy.
V Plzni jsme šli do hospody na 19ti stupňovýho Portýra. Protože v hospodě nepiju a pivo už vůbec ne, tak jsem si dal tonik. Tarabis, Monika i Paula se zřídili a já jsem se nudil, tak jsem se bavil aspoň tím, že jsem koukal na Tarabise. Ten dalšího Portýra nalil do Paulinýho psa. Lidi v hospodě na to koukali, jak ten pudl chlemtá, fotili si nás a objednávali psovi tequilu. Když jsme odcházeli, pes boural do schodů, padal na hubu a Pavla ho na vodítku táhla po břiše. Samozřejmě jsem nespal, tak jsem se v noci nudil a koukal na Moniku a Tarabise, jak spokojeně chrápou, slintaj do polštáře a vytlačujou mě ze společné postele.
Ráno jsme si udělali piknik v parku a koukali s Tarabisem na ženský, jak se hezky opalujou nahoře bez. Monika řekla, že jí to uráží, tak jsme jí svlíkli do kalhotek. Asi se styděla, protože se marně snažila schovat za kytaru. Pak se ještě Tarabis nudil a nakydal jí po celém obličeji jogurt se smaženejma játrama. No a pak jsme jeli do Žatce. Tarabis neměl ani korunu, tak jel obehrát otce v kartách, jak to vždycky dělá.

12.6. 2000
Nic zvláštního. Akorát jsem si vzpomněl, jak jsme se v hospodě bavili o domácích zvířatech, tak o tom asi napíšu něco jako povídku. Zase je počasí, kdy ženský běhaj v oblečení, který rozmrazuje hormony. S Tarabisem jsme vymysleli metodu kochání, kterou jsme nazvali:" Pohled kovboje". Znáte takovej ten upřenej pohled kovboje při přestřelce...no tak to je přesně ono. Málokdy se totiž najde ženská téměř dokonalá a tak je dobrý dojem z některých jejích partií ničen pohledem na jiné partie. Proto je metoda "Pohled kovboje". Soustředím se tím upřeným pohledem jen na partie, které za to stojí a ty ostatní ignoruju. Takže teď už nehodnotíme ženský jako např.:"Ta má super zadek, ale v držce je hnusná jak kýbl ropuch", ale hodnocení "Pohledem kovboje" zní:" To je ale hezkej zadek!". Takže se v podstatě teď můžu kochat každou ženskou, protože jen na málu z nich se nenajde žádnej bod zaměřitelnej "Pohledem kovboje".

13.6. 2000
Tak jsem dneska uplatnil "Pohled kovboje", soustředil jsem se na špičkový poprsí a ... a težce jsem naběhl obkročmo na sloupek k ohraničení křižovatky. V hlavě bylo poprsí nahrazeno okamžitě tmou. Kdybych byl kovboj při souboji, tak už jsem mrtvej. Po dlouhý době jsem se zase postavil na brusle. No jako obvykle jsem si rozbil hubu pro pobavení okolostojících očumujících.

14.6.2000
Ráno jsem se prošel do práce nechutnou letní bouřkou. Teče ze mě voda na klávesnici a na papíry. Šéf se snaží bejt vtipnej a radí mi, abych se zabalil do novin, že prej dobře sajou vodu. Chtěl jsem mu říct, že bych si ty starý natrhaný noviny musel vytáhnout od něj z hlavy, ale chci po něm víc penez, tak si ty pitomý poznámky nechám na jindy. Dneska pojedu na otočku do Prahy na toasty a pokec. Jel bych i na víc, ale zrovna není možnost. Ale stejně se těším.
Ne, nikdy ze mě nebude normální řidič. Bravurně jsem sice vycouval z garáže, ale přitom jsem nezapomněl urazit venkovní zrcátko.

15.6. 2000
Tak jsem se dneska ráno vrátil z Prahy. Měním se k lepšímu a dbám na svou životosprávu! Vypil jsem tam asi jenom 3 panáky ferneta a dokonce jsem asi hodinu a půl i spal! No a taky jsem sežral 8 toastů a půl kila oliv, takže to s tou životosprávou asi nebude až zas tak žhavý. Báječně jsem si u oliv a fernetu pokecal, pohodička .... no skoro všechno bylo super, akorát ta příroda je občas sviňa.

16.6. 2000
Tak po delší době zase vidím. Je to občas fajn, vidět občas na obě oči. Pavla dneska udělala státnici. Teda aspoň doufám, že jsem dobře pochopil její SMSku: "Mám to!!!" a že tahle SMSka nevyjadřovala jisté pravidelné období života žen. Taky se tady stavila nějaká Němka a přivezla starý mapy Žatce, čímž mě docela potešila. Takže se jdu kochat starým Žatcem a zjišťovat, kde je ulice Hitlerova a kde Himmlerova a Goebbelsova a Heydrichova a.... a taky jsem nechutně ospalej, takže jak by řekl Tarabis:" Vyhonit, vyčůrat, vyzvracet a spát!"

17.6. 2000
Další hnusnej den. Už za dva tejdny si beru čtrnáct dní volna a budu se flákat a flákat a flákat... Jenom se musím před dovolenou pořádně najíst, protože mě asi jako obvykle čeká čtrnáct dní, kdy budu hladovět a jíst maximálně to, co někde utrhnu na zahrádkách.

18.6. - 20.6. 2000
Spadlej server a protože si jinej deník nevedu a mám sklerózu, tak sem nic nepíšu, protože si nic nepamatuju.

21.6. 2000
Furt byl spadlej server, ale jednu příhodu si pamatuju. Jel jsem se Zelím autem. Jako obvykle jel devadesátkou po městě a když skoro smykem vyjel zatáčku, tak pár desítek metrů před náma na přechodu chodec. Chodec sebou vyděšeně trhnul a uhnul doleva. jenže Zelí taky doleva. Chodec cuknul doprava. A Zelí zase doprava, přímo na chodce. Naposled se chodec pokusil uprchnout do strany, ale Zelí zase neomylně přímo na něj. Pak se chodci strachem a hrůzou podlomila kolena, kleknul na silnici a Zelí ho o pár decimetrů minul. A pak ho zelí ještě samozřejmě otituloval jako debila, kreténa a další...

22.6. 2000
Včera jsem byl s Pavlou, jejím patologem Bejkem, Zelím a Houmrem v hospodě. Protože při mým štěstí opět navštívilo mé oko cizí těleso, tak patolog dopil pivo a vezl na pohotovost. Tam mi řekli, že mám jet na oční do Mostu, což samozřejmě neakceptuji. No snad časem začnu vidět. A jestli ne, tak se asi budu muset poohlídnout po novým oku. Jo a taky jsem byl u Zelího. Otevřel nám jeho brácha, z baráku se vyvalil šílenej, ale fakt šílenej smrad z marjánky a Zelí nejmladší se nám jal vysvětlovat, že se u něj sice vykouřilo asi kilo trávy, ale on že určitě ne....a přitom se motal, koktal, smál ...

23.6. 2000
No tak jsem se dneska ráno vrátil z Prahy. V Praze celou noc nechutně pršelo, takže než mi přijela tramvaj, tak jsem byl jak kdybych prolezl řekou. Báječně ze mě tekla voda a v tramvaji po mě zůstávaly louže. Z jedný začala pít nějaká doga, který pán říkal, že je to "fuj" (blbec) a na druhý uklouzla nějaká důchodkyně-bezdomovkyně. Bohužel se ta ženská zachytila sedačky, takže nespadla. Večer jsem byl v hospodě a dal si jeden tonik. Fakt nepiju.

24.6. - 25.6. 2000
Báááječnej víkend. Kdo ví, ten ví, kdo neví, tomu nevysvětluju.

26.6. 2000
Včera jsem potkal 7 revizorů za 2 minuty, jeden mě chytil. Dneska mě chytil revizor v metru zase, ale tentokrát jsem musel i zaplatit, protože tam vopruzoval policajt. Pak mě ještě vyhmátl revizor ve vlaku, pak mě seřval šéf...ach jo.

27.6. 2000
Tak jsem se dneska dověděl, jak se slavily Pavliny státnice. Zelí byl úplně našrot ale putovní opici získala Pavla. Včera tady seděla u mě v kanclu a kňučela. Že je samá modřina, že to bylo hrozný atd. Dycky se napila vodky přímo z flaška a padla na zem. Hned přiběhl Bejk (její maník), zapálil si nad ní cigáro a v klidu sledoval její pokusy vstát. Když se jí to povedlo, zařvala, že chce vodku, zase se napila a zase spadla. Zase vstala, napila, spadla... No nakonec ji naložili, odvezli a odnesli do bytu.
Taky mi psal Igin SMSku, vztahující se na další víkend, kdy slaví narozeniny. Cituji:
Koupím pro tebe litrovýho ferneta. Když ho vypiješ sam za večer, tak OK. Jestli ne, tak mi ho zaplatíš a koupíš ještě jednoho k tomu, bereš? Když ho vypiješ, tak ještě dostaneš jako dárek další flašku.
Konec citace.
Ach jo, škoda, že jsem přestal pít, škoda, že mi dal takovou nabídku až teď. No Igin buď vyhrál ve sportce, nebo zdědil milióny! Zve nás na narozeniny (u Zelího doma, takže devastace domu připadne Zelímu ke škodě) a navíc se ptá, co kdo bude pít.... I když teď jsem si vlastně uvědomil, že se jenom ptal co kdo bude pít a neříkal, že to bude platit.

28.6. 2000
Furt otravuje Zelí z loděma. Blbec. Jo a Dušan je nějakej divnej, poslal mi dvě SMSky, který vůbec nechápu.
První:
Milý Igine.....
A druhá:
Máš dobito!
No není ten Dušan blbec? Je.

29.6. 2000
Další Dušanova SMSka:
Máš dobito!
No je to vůl.
Dneska jsem šel do práce a viděl jsem bílýho vrabce. Normálně bílej vrabec. Nebyl jsem opilej. Koukal jsem na něj a myslel, že si někdo dělá srandu a dal na keř nějakou hračku. Ale ne. Tak tam ten bílej vrabec seděl a koukal na mě. Chvíli jsme tam na sebe jen tak koukali. Pak vrabec odletěl. Letěl se někam flákat. A já šel do práce. Proč jsem se narodil jako vůl, když bych chtěl bejt vrabec? Náš pes včera vypil vodu z nějakýho květináče. Asi pan zahradník vydatně přihnojoval, protože pes celou noc vydatně zvracel. Ještě dneska v práci, zejtra služebka, půjdu pokecat s germánama a najíst se do Klášterce na zámek. No a pak v sobotu Iginova oslava narozenin a v neděli konečně dovolená a prchám někam do háje.

30.6. 2000
Ten kos, kterýho jsme ze srandy posypali sádrou zmoknul, sádra ztvrdla a kos chcípnul. Takže na tu chalupu už asi pozvaný nebudeme. Jo a Igin je další člověk, kterej jezdí jako prase. Jel jsem si takhle v obci 120km/hod a najednou kolem mě prosvištěl Igin se svojí Mazdou. Sice říká, že jel jenom 150km/hod, ale kecá, jel určitě nejmíň 180. Jako kdyby ten blbec nevěděl, že v obci se má jezdit jenom 50km/hod.

WebZdarma.cz