Červenec 2013
1.7. 2013 pondělí
Prásk, prásk, prásk, prásk! Čtyři hlasité rány se rozlehly mým téměř-holobytem.
Otevřel jsem lednici, kterou jsem obdržel před několika dny a do které jsem
okamžitě vrazil čtyři lahve vína a láhev vodky. Omámen představou chladivého
osvěžení jsem se již nestaral o to, že lednice nemá správně nastaveny nohy a
je tak nakloněna. Když jsem později lednici otevřel, víno i vodka se rozhodly
podívat, co se děje mimo lednici. Zjistil jsem tak, že jsem měl dávat pozor na
základní škole při hodinách fyziky, zejména co se nakloněné roviny týká. Také
jsem zjistil, že s pěti lahvemi žonglovat neumím.
2.7. 2013 úterý
Bolest v pochroumaném rameni se změnila na chronickou. Bolestí se budím a sexuální aktivity
mohu provádět pouze jednou rukou. Při další z řady návštěv mne pan doktor po
bolavém rameni přátelsky poplácal a pravil: "Nezoufejte, to se zlepší!"
Zavyl jsem bolestí a z hňupa v bílém plášti vypadlo: "A nebo možné ne."
S doktory po celém světě mám nemálo zkušeností, ovšem za jediné pozitivum medicíny považuji pohled na pevné pozadí mé osobní lékařky. Které mne ovšem nikdy neléčila, nýbrž mne titulovala simulantem a hypochondrem.
Dle mého jsou lékaři zbyteční, jelikož udržují při životě bídné lidské plémě. Tento hlobokomyslný názor možná přehodnotím, až mi některý z felčarů předepíše tabletku, po které mě nic nebude bolet a tabletka navíc bude chutnat jako čínská polévka.
3.7. 2013 středa
Dočetl jsem knihu pana Nialla Fergusona Válka světa. S podtitulem Dějiny věku
nenávisti. Kniha je hrubá, obsahem zejména. Spousta grafů a obrázků a byť je -
a to nemám rád - jako téměř všechny podobné publikace zaměřena především na
druhou světovou válku, lze nalézti i spoustu informací o konfliktech jiných,
konče výraznější válkou Korejskou, po které následuje shluk překrývajících se
desítek dalších konfliktů. Pan Ferguson se vyžívá v rýpání do podhoubí a nejde
mu do hlavy, proč zrovna ve dvacátém století, slovy autora, přestalo se tančit
a počalo pochodovat.
Já mám v této otázce jasno - jakmile byl vynalezen toaletní papír a lidé nemuseli trávit celé dny hledání kořínků a lovem mamutů, počali se nudit a tím pádem věnovat naprostým zhovadilostem. Kniha jest do jisté míry svěžím mixem evoluční teorie, hospodářských retrospektiv, etnických konfliktů, méně známých válečných faktů a vše je zastřešeno fakty všeobecně známými.
Nezbývá, nežli si dát čínskou polévku a připomenout si pana Edwarda Carra a jeho suché a výstižné konstatování, že mezinárodní vztahy nejsou o morálce, nýbrž o moci.
4.7. 2013 čtvrtek - 11.7. 2013 čtvrtek
Můj irský pavouk Freddy je dobrovolně uhnízděn v koupelně a nejeví zájem se
stěhovat, i když nechávám otevřené dveře. Vrtá mi hlavou, čím se Freddy živí,
jelikož žádný hmyz se v koupelně nevyskytuje. Dokonce jsem Freddymu i spočítal
nohy, zda-li si je ze zoufalství a hladu sám nepojídá, ale žádná končetina
nechyběla.
Podivuhodné.
12.7. 2013 pátek
"Hlafně fe nehýbejte, fůbec to nebude bolet," šišlavou angličtinou praví
pan z Číny a vzápětí mi do ramene zarazí obrovský ocelový bodec.
Řvu jak tur, bolestí kroutím prsty na nohou obličej kroutím do grimas nehodných gentlemana. Po několika neúspěšných návštěvách u doktorů a fyzioterapeutů jsem si dodal kuráže a zašel na akupunkturu.
"Jauvajs! Píchá to! Bolí to!"
"Fy fydržet," ledově klidným hlasem praví pan Číňan a proklál mne další jehlou.
13.7. 2013 sobota
Ha! Po včerejší bolestivé exkurzi do tradiční čínské medicíny je mi hej!
Mávám zraněnou rukou jako větrný mlýn uprostřed uragánu, škrábu se pravou
rukou za levým uchem, vztyčuji paži a ukazuji vítězné V.
Potom mi v rameni opět ruplo a větrný mlýn i vítězné V zmizely.
Sakrblé.
14.7. 2013 neděle
Zašel jsem do posilovny, jelikož jsem dostal ne příliš osvícený nápad, že
si zničené rameno vyléčím cvičením. Nevyléčil jsem si nic a rameno naopak bolí
ještě o trochu více. Společně s bolestí mne znepokojuje i fakt, že dobrovolně
chodím mezi jedince, kteří považují zdvihání činek za sport. A nejen to. V
posilovně jsou ke slyšení moudra, nad kterými zdvihám obočí.
"Cukry, chybí mi cukry. Ale nemůžu! Rýsuji na soutěž," volá jedinec s velkými svaly a nervózně se třese.
"Já to už dnes nevydržel! Dal jsem si tři plátky pomeranče," zoufá se jiný jedinec, taktéž s velkým svalem tu i onde.
Já se na žádnou soutěž nechystám, velký sval nemám a tak jsem si zakoupil obrovské pečené vepřové koleno. Výčitkami svědomí netrpím, jelikož jsem si k tomu nedal ani jeden plátek pomeranče. Tak mám silnou vůli!
15.7. 2013 pondělí
Myslel jsem si, že po včerejších výkřicích svalnatých mužů v posilovně mne
již nic překvapit nemůže. Může. Dnes se oni svalnatci nakrucovali před zrcadly
a pronášeli komentáře, nad kterými mi stydla krev v žilách!
"Bože, ty máš pracky jako zbraně!"
"Ty vole, ty máš luxusně napruhovaný zadek!
Když dotyční jedincové počali řešit, jestli jsou na jejich kulturistickou soutěž vhodná blyštivá tanga, nenápadně jsem se vytratil.
Blyštivá tanga? Správný muž nosí zásadně trenýrky, lopuchový list či koteku!
16.7. 2013 úterý
Legendární bratislavský všeuměl pan Vajco zahrnul do svého repertoáru
další činnost - rozhodl se, že zbohatne na chovu psů. Pročež nelenil a zavlekl
svou mentálně poněkud nerozvinutou fenu k veterináři, aby pod jeho dohledem
došlo k oplodnění psem jiného majitele.
"Kurva, tomu psovi se ani nepostavil," vysvětluje pan Vajco, "tak mu ho veterinár musel vyhonit! No ja to jebem!"
17.7. 2013 středa
Napsal mi otec a suše konstatoval, že se dědovi přitížilo a je v nemocnici.
Jelikož otec zrovna nepatří mezi lidi, kteří své zmítání emocemi projevují
hlasitým výskáním či hysterickým kvílením, cosi se mi na celé záležitosti
nelíbí. Zakoupil jsem sobě na příští jízdenku do města Odry, kde děd dlí.
18.7. 2013 čtvrtek - 25.7. 2013 čtvrtek
Po týdnů irských galejí přilétám do Česka a chystám se jet na Moravu, bych v
nemocnici navštívil děda. Nikam ovšem nejedu. Ozval se otec a jednou krátkou
větou mi sdělil, že děda zemřel.
26.7. 2013 pátek
Již si ani nepamatuji, kdy jsem se naposledy opil jako dobytek. Abych si
osvěžil paměť, učinil jsem tak dnes. Ve večerce u pana Vietnamce u nás na vsi
jsem sobě zakoupil čtyři lahve vína. Vypil jsem je a přidal téměř celou láhev
vodky, abych si udělal pořádek v policích.
27.7. 2013 sobota
Kupodivu jsem se po včerejšku ani moc nepozvracel. Potácím se po bytě a léčím
tělo čínskými polévkami. Kombinace vína a vodky poněkud ovlivňuje mou
schopnost projevovat se koordinovanými pohyby, pročež jsem misku s polévkou
několikrát převrhnul. Dobytek jsem. Čuně a barbar. Jedinec nehodný víry,
kterou ve mne kdysi vložila vlast socialistickým vzděláváním a pochodovými
cvičeními v igelitových pytlících. Taktéž bych jistě zklamal vedoucího kroužku
mladých chovatelů, který jsem v dětství navštěvoval.
28.7. 2013 neděle
Letím do Irska a jako obvykle mám smůlu na spolucestující. Dvě vřískající
ženštiny si celou cestu vyměňovaly slova tak hlasitě, že jsem počal mít obavy,
aby zvukové vlny neprorazily okénka. Daleko horší ovšem byl fakt, že ženština
disponující dvěma metráky neforemné tělesné hmoty rozhořčeně hulákala, že v
novostavbách jsou příšerně malé toalety. Druhá ženština, ošklivá jak stará
ropucha s osypkami, nadával pro změnu na fakt, že podražila zrcadla.
Pročež závidím hluchým a slepým.
29.7. 2013 pondělí - 8.8. 2013 čtvrtek
Další sada nočních směn na ostrově, jehož nejdiskutovanější atrakcí je
déšť a ožralí domorodci.
Největší výhodou Irska kdysi bývalo pěkné počasí plné deště, dešťových vichrů,
mlh a mrholení. Druhou výhodou Irska bylo, že po penězích slintající
Východoevropané si jezdili na smaragdový ostrov vydělat a poté mizeli zpět do
svých zatuchlých děr na kontinentu.
Obě irské jistoty se však časem zbortily a letošní léto je toho jasným důkazem. Místo dešťů příšerné vedro a cizinci se v Irsku usazují, kupují domy a zaplavují ostrov polsky, slovensky či litevsky halekajícími šklebáky.
9.8. 2013 pátek
Zapůjčil jsem sobě automobil, jelikož se hodlám vydat na západní pobřeží
Irska. I když jsem výslovně žádal automobil co nejmenší, vyfasoval jsem v
půjčovně vozidlo o velikosti menšího tanku. Na úzkých a točitých silničkách
západního pobřeží se mi to bude zajisté hodit. Již nyní se tetelím radostí,
kolik urazím zrcátek protijedoucím automobilům a kolik cyklistů smetu
nemilosrdně do příkopu či z útesu.
