Rusko, Transsibiřská magistrála, Bajkal, Sajany
aneb
jak to bylo, když jsem se rekreoval
Deník
Náklady
Co si vzít
Důležité informace
Další stránky
stránky nějakého pošuka, který jezdil 5 týdnů po Rusku stopem, ale protože mu stránky běhají nějak blbě, tak odkaz je i tady
Fotografie (děsná kvalita) a k tomu
ještě jedny fotky
Samozřejmě jsou ceny věc, která se mění asi nejvíce, takže následující přehled se týká léta roku 2001.
Víza stála 3000 Kč včetně vyřízení, ale podmínky a ceny se mění každých pár měsíců, tak doporučuji informovat se jednak na našem slavném Ministerstvu zahraničních věcí (kde vám řeknou hovno), nebo u firem, které víza zařizují. já využil služeb Asiany.
Cena letenky Praha - Moskva se pohybovala kolem 8000 Kč, ale přes GTS international na mládežnickou kartu nakonec vyšla levněji. Na 5350 Kč plus letištní poplatky (asi 1600Kč).
Cena
vlaku z Moskvy k Bajkalu závisí na tom, jakým druhem vlaku jedete. Nejlevnější
je samozřejmě cestovat spoustou vlaků s místy k sezení. Ovšem to je časově
docela nereálné, taková cesta by se mohla protáhnout i na několik týdnů,
protože ne vždy je ve vlacích místo, takže rozhodně nejsou jízdenky vždy
na den, na který potřebujete.
My jsme jeli nejlevnějším lůžkovým vlakem (tzv. plackartnyj). Vlak nemá kupé, jen jednoduchá lůžka kolem uličky. Poté je možnost je ještě vlakem kupenyj (má kupé, jinak stejný jako plackartnyj) nebo LUXem... což je vlak nejvyšší kvality.
Ovšem i plackartnyj může mít různé ceny, podle čísla vlaku. Obecně platí, že čím víc zastávek po cestě a čím pomaleji vlak jede, tím je levnější. Ovšem to může být cestovateli vcelku jedno, protože vybrat si může maximálně z dvojice plackartnyj/kupenyj , možná ještě spíše teoreticky LUX, ale jinak může být rád, že vůbec lístek v rozumné době sežene, o nějakém vybírání konkrétního vlaku se moc jedna t nedá.
No
a cena z léta 2001 Moskva - Irkutsk vlakem plackartnyj (asi 5200 km) byla
1100 rublů (dle aktuálního kurzu asi 1500 Kč). Ovšem například cesta zpátky
z Ulan-Ude do Moskvy (asi 6000km) vyšla levněji, ač o 800 km delší. Stálo
to asi 1030 rublů (1390 Kč).
Pro srovnání... v létě roku 2000 stála cesta kolem 600 rublů.
Jinak
ceny vlaků a autobusů byly asi tak o polovinu levnější, než tady.
Ceny smluvních taxíků záležely na tom, kolik jede lidí, jakým autem se
jede a jak se domluvíte. Rozmezí od 20 do asi 80 rublů na sto kilometrů, ale
většinou nižší hranice.
Parník Bábuškin, který zajišťuje přepravu z Listvjanky přes řeku Angaru
na druhý břeh Bakalu jede asi 20 minut a stál 15 rublů. Jezdí zhruba každou
hodinu (v sezóně).
Jídlo je zhruba stejně drahé jako tady, možná mírně levnější, ovšem čím dál od Moskvy, tím dražší je například ovoce a levnější základní potraviny (chleba, brambory).
Celý výlet mě stál asi 15.000 Kč, ale kolegu, co tam byl se mnou, vyšel asi na 18.000, takže je to různé.
Ceny přístupu na internet v internetových kavárnách a podobně jako u nás. Připojení bezproblémové, rychlé.
Co
si vzít
No co, vezměte si co budete chtít. Jen bych rád
upozornil, že kromě pasu a peněz si nic brát nemusíte. Rusko je úplně
normální civilizovaná země, kde bez potíží za normální ceny dostanete
stejné zboží, jako tady.
Takže se tam dá koupit samozřejmě jídlo, oblečení, hygienické potřeby,
prostě všechno a bez problémů.
Vemte si tedy sebou pas, vízum, peníze. Kdo fotí, tak i foťák a doporučuju i filmy. Papír a tužku, když je potřeba si něco rychle napsat. A spacák, když budete spát venku. A něco na vaření, pokud si hodláte vařit. No a pokud si chcete všechno vláčet na zádech a v Rusku nic nekupovat, tak teda i oblečení.
A co si v Rusku nutně koupit, pokud si to nevezete?
Repelenty proti komárům.
To je asi fakt všechno.
Nejezděte do Ruska s tím, že jsou sto let za opicemi a jen vy jste mistři světa. Spoustukrát zjistíte, že sto let za opicemi jste vy a máte se od Rusů co učit.
Ptejte se, pokud něco nevíte. Rusové bez problémů odpoví, policajti jsou příjemní, rozhodně vás na potkání nebudou bušit do hlavy, abyste jim dali úplatek. Na rozdíl například oproti Ukrajině úplatky běžný turista nepotřebuje. Lidi jsou ochotní a se vším poradí. Jinak platí, že čím dál na východ od Moskvy, tím jsou lidi klidnější a ochotnější.
Bacha na ruské bezdomovce, jsou fakt trochu jiní, než tady. Nejlépe je dělat, že rusky neumíte ani slovo. Vytrvale se tvářit, že absolutně nerozumíte, na všechno jen kroutit hlavou. Jakmile na sobě dáte znát, že rozumíte i jediné slovo, máte smůlu a bezdomovec bude děsně otravný.
Vlaky
na Sibiř vyjíždějí z Jaroslavského nádraží, ptejte se proto na "Jaroslavskij
vakzál".
Pokud seženete lístek na další den a nebude se vám chtít hledat ubytování,
máte možnost spát přímo na nádraží. Večer se sice nádraží zavírá a
milice vyhazuje bezdomovce, ale kdo má lístek, může přespat. my volové to
nevěděli a tak jsme spali v parku... tedy spíš na trávníku pod paneláky
na hlavní třídě.
Ruský chleba... základ. Je vynikající. Prodává se od 4 rublů do 8 rublů (cena z léta 2001).
U jízdenek na vlak platí, že čím delší trasu jedete, tím déle dopředu jsou lístky vyprodány, bacha na to.
Transsibiřská magistrála... no kapitola sama pro sebe. V dálkových vlacích lidi prostě žijou jako doma. Vaří, spí, hrajou hry, souloží, myjí se, chodí v pantoflích, perou si prádlo... ono se není čemu divit, například deset dní ve vlaku nelze brát jako obyčejnou jízdu a každou hodinu zjišťovat, za jak dlouho bude konec. Prostě to chce brát jako normální pobyt třeba na návštěvě u babičky. Doporučuji vzít si karty, knížku, tužku a papír na různé hry. A hlavně - nebránit se komunikaci s ostatními spolucestujícími. Jedna uteče čas rychleji, naučíte se víc rusky a dovíte se spousty nejrůznějších historek.
Čas a prostor má na Sibiři trochu jiné dimenze. Tisíc kilometrů není vůbec moc a pár dní vůbec nic neznamená. Z toho plyne, že se vůbec nemá smysl rozčilovat, když zjistíte, že se dnes ani zítra nedostanete tam, kam chcete, protože je to zbytečné a Rus asi nikdy nepochopí, co vás štve, že ztratíte pár dní.
Taky bacha na angličtinu. Sice Rusové umí anglicky zhruba jako tady, možná i víc, ale hned si vás zaškatulkují jako bohatého západního turistu. Prostě když se jedná o vztah Rusa nabízejícího něco pro turistu a vás, tak dejte jasně najevo, že prachů nemáte miliony a nehodláte rozhazovat. Pokud samozřejmě nehodláte hrát zazobaného miliardáře.
Bacha na mapy, pokud neseženete mapy před odjezdem do Ruska, tak potom už jen stěží. některé mapy seženete v Irkutsku přímo na nádraží. většinou jde o mapy Bajkalu. na nádraží stojí mapy od 30 do 70 rublů. Ale když nekoupíte hned a vyjdete v Irkutsku před nádraží, tak po levé straně máte poštu (asi 150 metrů) a tak pořídíte úplně stejné mapy za ceny 10-25 rublů. (ceny opět z léta roku 2001).
A můj názor na místa, kterým se asi u Bajkalu nevyhnete:
Irkutsk
- výchozí zastávka drtivé většiny lidí, co k Bajkalu jedou. Podle Lonely
Planet perla Sibiře, nebo také Paříž Sibiře. Podle mě jedno z nejhnusnějších
měst, co jsem kdy viděl. hnusná, špinavá, smradlavá díra. pěkné je jen
vlakové nádraží a pak ještě jeden kostel se zelenou střechou, co kolem něj
jezdí tramvaje. Nevím, jak se ten kostel jmenuje.
Pokud budete nuceni spát v Irkutsku, tak si najděte levné ubytování. pokud
nebudete chtít za ubytování utrácet, tak doporučuji městský park, který
je cca 500 metrů od vlakového nádraží směrem doleva. Spal jsem tam a je to
v pohodě, klidné místo.
Jinak je v Irkutsku taky několik muzeí, ale to je asi vše. Fuj, hnusná díra.
K Bajkalu se dostanete například Raketou, což je loď, která se při vyšších
rychlostech zvedá na dvě takové jakoby nožičky (já vím, infantilní
popis) a potom pluje docela rychle. (120 rublů v létě 2001 - ale slyšel jsem
i jiné ceny).
Nebo si zajeďte na autobusové nádraží (jezdí tam tramvaj) a tam jezdí do
Listvjanky (přístav u Bajkalu) autobusy. Docela často jezdí, ale občas jsou
vyprodané. A hlavně fronta na lístky. (50 rublů v létě 2001). Na autobusovém
nádraží ovšem čekají i soukromí dopravci, nájemné taxíky, takové dodávky
pro 8-12 lidí většinou. Já tím jel a stálo to do Listvjanky asi 70
rublů. Rychlé a pohodlné.
Listvjanka - přístav
u Bajkalu. Je u výtoku řeky Angary z Bajkalu. Malá vesnička, na přístavním
molu jsou stánky s jídlem (ryby na všechny možné způsoby, koláče, pirohy
atd). V Listvjance jsou i obchody se základními věcmi.
A odplouvá odtud hodně často parník Bábuškin na druhou stranu Angary a tam
končí civilizace a začíná zbytek staré Transsibiřské magistrály. Cesta
po pobřeží z Port Bajkalu (nebo také Bajkalsk) do Kultuku (Sluďjanky) je
jedno z nejhezčích míst u Bajkalu.
Sluďjanka (Kultuk) - město (cca 30.000 lidí tipuju) na břehu Bajkalu, taky zastávka Transsibu. A také počáteční bod cesty od Bajkalu do Sajan.
Sajany - hory západně a severozápadně od Bajkalu. Nejvíce kolem 3000 m.n.m. Krásné hory.
Aršan - lázeňské
město/vesnice přímo pod Sajanami. Nejvyšší vrchol Sajan je z Aršanu dosažitelný
i s cestou zpátky během jediného dne. Cena busu Sluďjanka-Aršan 60 rublů
(léto 2001). Cesta typickou Burjatskou polostepí, po cestě pěkné burjatské
vesnice. Doba jak před sto lety...
Ulan-Ude - hlavní
město Burjatské republiky. Tipuju tak 300.000 lidí, ale město přehledné,
relativně čisté. Prý největší hlava Lenina na světě stojí na hlavním
náměstí přímo před prezidentským palácem (prý ta hlava Lenina ale největší
není). Kousek od Ulan-Ude je největší ruský dacan (dacan = buddhistický
chrám). Z Ulan-Ude přímo na místo jezdí za 17 rublů (cena léto 2001) dodávky
pro asi tak 10 lidí. Nebo můžete z Ulan-Ude jet za 5 rublů (cena léto 2001)
do Ivolginsku (nejhnusnější město, co jsem kdy viděl) a potom asi tak
hodinu pěšky k dacanu.
V Ulan-Ude je taky skanzen a ZOO... tedy spíš ukázka, kterak týrat zvířata.
Ke Skanzenu jezdí městská doprava číslo 8. Vstup byl pro cizince 40 rublů
(léto 2001), ale vcelku to stojí za to.
A když už jsem u linky číslo 8. Když chcete přespat v Ulan-Ude někde
venku, tak jeďte linkou č. 8 na zastávku Strjelka a tak 100 metrů odtamtud můžete
spát hned vedle silnice. Je to klidné místo a fajn spaní (vyzkoušeno cestou
tam i zpět).
zpět na hlavní stránku o
Rusku a Bajkalu
zpět na Chochoviny,
stránky plné svěží kultury a zajímavých návodů nejen o Rusku