Srpen 2000

8.8. 2000
Už nemám výplatu.

9.8. 2000
Dneska jsem ráno venčil psa, bylo po dešti a krásně voněla zem. A já jsem konečně pochopil, co láká hrobníky na jejich práci. Ta vůně. Jsou to normálně agrofeťáci! Večer jsem šel s Pavlou a Houmrem do Apolla. Dal jsem si sodovku a polívku. Pavla si dala pivo a pak začala jančit, že to neměla, že má nějakou dělenou stravu nebo so to plácala. Houmr přinesl fotky z vody. Galerie opilců...zvlášť Bárt je na 90% fotek a na 100% z těh 90ti% je nalitej jak doga. Pak jsme šli do hospody Na nákladní, ale i když jsme zvyklý na ledacos, tak jsme po pěti minutách vypadli. Zakončili jsme to U Slunce, kde se Pavla vykašlala na dělenou stravu a nějakou dietu, dala si dva utopence a když jsem odcházel, tak do sebe lila třetí pivo. Je tam dementní číšník, co všechno opakuje. Naše objednávka zněla: dvě piva a dvakrát utopenci. No a ten číšník začal nezastavitelnej monolog: pivo, pivo, utopenci dva, pivo, pivo, utopenci, pivo, pivo...no a s tímhle mumlání kamsi odběhl. Každou objednávku si opakoval nepřetržitě do doby, než obdržel další. Jo a když odnášel talíře po utopencích, tak mu na cestě od stolu do kuchyně (asi 10 metrů) třikrát spadly příbory. Takže pokud by chtěl nějakej cirkus klauna, tak doporučuju vrchního od Slunce.

10.8. 2000
Konečně jsem dočetl životopis Hemingwaye. Ve slovenštine....a zjistil jsem, že slovensky už se moc nechytám. Kdybych nemusel být v tý posraný práci, tak bych zdrhnul někam do Tater pást ovce. Flákal bych se někde na louce v podhůří, žhavil se na slunci, četl, kecal s lidma, když už by se tam náhodou objevili, a večer si užíval monologu. No hezká představa. Jenže jsem tak nechutně konzumně založenej, že bych to asi nevydržel. Včera jsem byl v Litvínově a samozřejmě, že při návratu měl vlak zpoždění a já mrznul na mosteckým nádraží. Ale zase jsem si na nádraží užíval ticha. Seděla tam spousta lidí, ale všichni mlčeli, koukali do země a čekali, až se jim Český dráhy začnou věnovat. A v Žatci jsem zmoknul. A začal jsem číst Povídky od Hemingwaye. Na starý kolena snad ještě začnu znovu číst.

11.8. 2000
Nic zvláštního. Akorát jsem dostal SMSku, která mi nepatřila. O nějakým ležení v pelíšku, tulení a tak... Jo a večer se u nás sešly ještě dvě sousedky, spolu s matkou šílená kombinace. Začaly chlastat a do toho měly ty pitomý hlášky, kterýho jsou schopný jenom tři opilý ženský na dámský jízdě. Po dvou šampaňskejch a dvou litrech vína šly naštěstí do hospody. Ségra šla taky chlastat, tak jsem měl doma klid. Matka přišla nalitá kolem půlnoci, ségra až když jsem spal.

12.8. 2000
Jedu do Klášterce nechat si zase zničit moje sádlo na hokeji.

13.8. 2000
Tak jsem konečně dočetl Hemingwaye. No, hezký no. Akrorát nevím, za co tu Nobelovku dostal. Jenom se mi líbilo, jak v jedný povídce popisuje průstřel hlavy. Tak hezky je to napsaný, že si to člověk pěkně představí, i ten mozek, jak je na sračky.

14.8. 2000
Matka šla zase pít, tak byl klid. Volal Zelí. Už tejden chlastá někde na Moravě ve sklípku. Je naštvanej, že už utratil 1200 peněz. No, vzhledem k tomu, že jel stopem, spí někde na hnoji nebo nevím kde a nic nejí, jenom pije, tak těch 1200 není moc. Ale za starých časů, kdy pil víno po litrech a fernet po flaškách by ho to stálo podstatně víc. Teď se mu konečně finančně vyplácí, že přes rok moc nechlastal. Stačí mu pár litrů vína a je našrot. Za tejden se k němu někde s tarabisem připojíme jedem po republice. Tak jsem zvědavej, jak to Zelího játra snesou.

15.8. 2000
Měl jsem sezení u starosty, furt po mně chtějí, abych pracoval. Asi si najdu jiný zaměstnání. Dneska sem pořád lezou Němci. Tak jim zase s mojí tříslovnou slovní zásobou vyprávím o Žatci. Ocenili to 20ti markama do mojí kapsy. Asi to brali jako komickou vložku. Večer jsem se nacpal toastama. Mohl jsem se nacpat i okurkou, ale nakonec jsem ji nesnědl. Naštěstí.

16.8. 2000
V práci jsem jako skoro obvykle nic nedělal. Ségra je opuchlá jak já kdysi dávno, když jsem opavoval horský slunce a nevypnul jsem ho. Má hlavu jak po útoku yperitem a 40ti stupňový horečky. Naštěstí jsem jí nepůjčila žádný peníze, takže i kdyby to nepřežila, tak mi nic nebude dlužit, cože je fajn. Od pondělí mám dovolenou, ale práci, kterou bych měl před ní udělat nestíhám ani náhodou. Třeba to bude tím, že nepracuju. Už by se měl pomalu vrátit Tarabis z Francie, ale jak ho tak znám, tak tam zase oblbuje Francouzsky a snaží se jim namluvit, že nejvýkonější sexuální jedinci jsou z Postoloprt, kde Tarabis žije. Teda žije tam jen oficiálně, jinak je v Plzni a do Postoloprt jezdí jen když nemá prachy a obehrává otce v kartách.

17.8. 2000
Dva nejdementnější světu známí lidé (mé dvě kolegyně) mě od rána přemlouvají, abych se oženil a založil si rodinu. Navíc to myslí vážně! A prej si mám založit rodinu. Nejsem sprostej, ale tohle ohodnotím vyjímečně krátce a výstižně...obě jsou píči. Vlastně to ne, to slovo vyjadřuje něco hezkýho, což ani jedna z nich není.

18.8. 2000
Tak je zase pátek. Přijela Jíťa, takže jsem zase musel zaplatit aspoň část dluhů. Ach jo

19.8.2000
Jel jsem na hokej a hrál jsem zase jako trouba. Ale ač se to zdá neuvěřitelný, jeden tam hrál ještě hůř, než já!!!!

20.8. 2000
Dověděl jsem se, že te, kdo hrál včera ještě hůř než já, je nějakej desetiletej kluk, ach jo.

21.8. 2000
Jedu raním vlakem za Zelím a Lukášem do Brodku u Přerova. V 14.00 jsem dojel a našel Zelího v polovičním bezvědomí. Celej tejden den co den chlastal a završil to třídením maratonem, při kterém trumfl všechny Moraváky 50ti pivama a litrem slivovice a ještě do toho hulil trávu a pouštěl si do plic bombičky na šlehačku. Večer jsem si dal flašku ferneta, půl flašky vodky, zelený rajče, vyhrál jsem asi 150 peněz v kartách, spálil si nos sirkou, shodil truhlík s kytkama a částečně povalil nějakou zídku. A pak jsem usnul na spacáku. Dovnitř už jsem neměl sílu zalézt.

22.8. 2000
Teče mi krev z nosu, kterej jsem si včera zevnitř spálil. Dovídám se, že je to z toho, že jsem dělal svítící holubičku…tedy se sirkou v zubech. Stopujeme se Zelím do Hranic, abychom počkali na Bohouše. I přesto, že jsme ve vesnici, stopuju asi dvacátý auto, který nás bere do Přerova. V Přerově vedle nás zastaví auto, mi si nalezeme do auta a až pak se dovídáme z vyděšeného řidičova pohledu, že nestavěl nám, stopařům, ale že se chtěl podívat do mapy. Ale Zelí už nechce z auta vylézt, tak jedeme do Hranic. Vlak má zpoždění, tak vyhrávám v kartách a Zelího dluh se zvyšuje na 200 peněz. Přijíždí Bohouš a jdeme do nedalekého zatopeného lomu se koupat. Byla tam i nekutečně hezká holka (ohodnocena na 9!!!), po který koukáme jak úchylové. Jde na jinou stranu lomu, tak honem skáčeme do vody a plaveme na druhou stranu, kam naše devítka jde. Ve finále nám málem způsobuje infarkt, protože odhazuje plavky a skáče do vody. Ó přírodo….. Na cestě zpátky nás veze nějakej chlápek. Cituji ho: „Ty holky jste měli vošukat, pak by vás už na kole nepředjely“ a „Moje dcera má v hlavě nasráno, nechala plavky na střeše auta“ atd. Jsme svině škodolibý, protože ještě jedeme k Lukášovi, kterej byl ráno neskutečně rád, že mu už nebudeme demolovat barák a těšíme se, jak bude teď, když tam o půlnoci přijedeme, nasranej. Jenže Lukáš je svině ještě škodolibější, protože chlastá někde v Olomouci, takže spíme na kedlubnovým poli. Hned vedle silnice a chodníku, takže lidi nás maj za dobrý exoty. A mají mimochodem pravdu.

23.8. 2000
Ráno jsme vběhli Lukášovi do baráku, z čehož je nasranej a nešťastnej zároveň. Ale odpoledne stopujeme ve třech do Prostějova a pak vlakem do Chornice a pak za Silvií. Já stopoval se Zelím a stopnul jsem hned 4. auto. Bohouš tam stál ještě hodně dlouho. Ženská, co nás vezla, nám říkala, že jde souložit do penzionu na kraji Prostějova a jak se těší a že toho nabíječe už rok neviděla a tak. V Chornici jsme dali pár piv a sušenek, vyhrál jsem v kartácjh a jeli jsme za Silvií. Spali jsme na nějakým statku a ráno nám kolem spacáku běhaly slepice, na hnoji vřískal kohout, mečely tam kozy a tak jsme raději jeli do Boskovic.

24.8. 2000
V Boskovicích jsme seděli na náměstí a koukali na holky. Pak jsme jeli do Brna. Vnutili jsme se k Beru do baráku a Zelí po flašce rumu dělal bordel až do rána. V pět ráno jsem šel spát.

25.8. 2000
V 10.15 přijela z Prahy Skarletka, tak jsme šli nakoupit, pak k Daxům, kde jsem jim zase vyžral oběd a pak na chatu. Večer jsem si dal pár fernetů a šel jsem spát.


26.8. 2000
Ráno se nějak nemůžu hejbat….ale fernet opět léčí. I večer fernet léčí.

27.8. 2000
Odjíždím hned ráno. Jedu rychlíkem do Prahy a pak do Žatce a večer na hokej do Kláštěrce. Zase hraju jako idiot.

28.8. 2000
Přijel Tarabis. Ve Francii vošahával nejdřív Ukrajinky, pak Francouzky, pak nějaký z Havířova, což nasralo Moniku. Pak Tarabis makal na stavbě s nějakým Somálcem. Docela si na to zvykl, protože i teď v Čechách se neumí domluvit a baví se jak idiot. No, asi si mě vyfotili policajti. Tarabis je stejně blbej spolujezdec jako Zelí a všichni, který vezu. Furt ječel a kecal mi do řízení.

29.8. 2000
Jel jsem do Mostu. Pracovně. Něco mi vysvětlovali, ale vůbec jsem tomu nerozuměl. Takže zase vím hovno.

30.8. 2000
Tarabis přijel zase tím svým hejbátkem, jak tomu říká auto. Vyjeli jsme. Po pár minutách jsem mu uvolnil ruční brzdu. Pak jsme přijeli na křižovatku. Jako obvykle se nemohl rozjet. Po třech pokusech auto doskákalo doprostřed největší křižovatky v okolí. Po dalších několika pokusech se konečně rozjel. Idiot. Dneska přijedou Belgičani, to bude zase šou, ach jo.

31.8. 2000
Ráno jsem vyjel s Belgičanama do Prahy. Šli jsme na hrad a pak přes most na Staromák a na Václavák. Všude bylo turistů jak nasráno. Na Václaváku jsem pil kolu (jen pil, neplatil) za 45 peněz (3 deci) a pak jsem si dal sraz se Skarlet. Nejdřív mě vytáhla do jiný hospody, do který jsme šli asi hodinu, ale byly tam úplně stejný ceny jako přímo na Václaváku. Ani tady jsem neplatil a nechal jsem se pozvat. Kdybych se nenechal pozvat, tak bych stejně musel utýct bez placení, protože jsem měl peníze tak na párek v rohlíku, ale ne na kolu za 45 peněz. Pak jsme se Skarlet seděli na Václaváku a koukali na ženský. Vždycky, když nějaká prošla, tak se mě Skar zeptala, jestli bych do tý dotyčný šel. Jenže tam zrovna chodily tak hnusný ženský, že jsem snad jen 5x odpověděl kladně...no snad mě nebude mít za impotenta nebo nějakýho polobuzeranta. Jo a pak jsme ještě koukali na nějakýho maníka, jak si ho před náma dvakrát honil, pak vzal kufřík a někam odešel. Večer jsem musel s Belgičanama na Marjánský náměstí na nějaký poskakování s valaškama a taky tam troubili na fujaru a tak. Nějaký folklórní slavnosti. Jo a když jsme pak jeli na Letnou, tak jsem nejel načerno!!! Protože mi lístek platili Belgáni. A nad ránem už jsem šel zase spát.