Srpen 2018

1.8. 2018 středa - 21.8. 2018 úterý
Poslední tři týdny před návratem do práce mají hodně daleko do klidu a odpočinku. Do svého životopisu doplňuji údaje jako "přeborník v tahání regabilitačních gumových pásů", "mistr světa v klopýtání na výdrž" a "držitel odznaku Velkého hrocha", který se uděluje za dvanácti a vícehodinový nepřetržitý pobyt ve vodě. Každý den zkrátka tahám gumy jak šílenec, klopýtám po okolí a v bazénu provozuji komické pohyby, které by měli připomínat plavání. Ve zkratce  mohu směle říci, že se snažím uvést své obézní zmrzačené tělo do provozuschopného stavu a trávím tím šestnáct až dvacet hodin každý den. Opět se ze mě stává lítá šelma! Samozřejmě ve velice alternativním pojetí taxonomie, kdy mezi líté šelmy patří kulhající slon či retardovaný hroch.

22.8. 2018 středa - 6.9. 2018 čtvrtek
Dublinské letiště. Cargo terminál. Navrátil jsem se do centra šikany, xenofobie, rasismu, mrhání časem, finančními prostředky, lidskou energií, zkrátka jsem se opět zapojil do pracovního procesu. Vcelku nic se nezměnilo a kolegové neskrývající zoufalství, beznaděj a víru v chmurnou budoucnost mne přivítali obvyklou dávkou nadávek, posměchu a poznámek o tom, že pan Hitler neudělal svou práci pořádně a východoevropská chamraď by měla skončit v plnových komorách. Na nástěnce občas visí nápisy "polský zmrd", občas mám na oblečení umně vyvedeno "ˇčeská píča" a občas kolegové rozverně zdraví hajlováním.

Jelikož mi po dobu mé nepřítomnosti vypršela spousta nejrůznějších certifikátů a oprávnění, nemohu dělat obvyklou práci a víceméně se jen tak potuluji hangárem. Znuděně kopu tu do krabice s umělou ledvinou, tu do soudku s pivem či do jiného zboží.

Mám spoustu času přemýšlet, proč vlastně pracuji, kde pracuji a dělám to, co dělám. List papíru jsem si rozdělil svislou čarou a do levého sloupce začal psát negativa. Na konci levého sloupce jsem napsal ´pokračování vpravo´ a následně mínusy beze zbytku vyplnil i sloupec pravý.

Dobře mi tak.

Jak známo, pracovníci z východní Evropy, obecně zastoupení Poláky, jsou v Irsku
nesmírně oblíbeni. Tedy nejen v Irsku. I přesto si myslím, že Irové jsou menší
rasisti a xenofobové, než jakýkoli kmen od Aše na východ.

zpět na hlavní stranu